V minulém vydání jsem hovořila o vnějším nebezpečí z jídla plynoucím pro naše zdraví, tedy o nadbytečných chemických příměsích, které si do něj moderní lidstvo dobrovolně dává.
Nyní se dostávám k vnitřnímu nebezpečí spojenému s potravou, které je z hlediska zdraví daleko závažnější. Jde o skladbu stravy, o to, co jíme. Většina z nás už dnes ví, že bychom měli konzumovat hodně čerstvé zeleniny a ovoce, celozrnných obilovin a pečiva, luštěnin, také ořechy a semena, a omezit či zcela vyloučit příjem červeného masa ve prospěch bílého (kuřecího, krůtího, králičího, rybího) a živočišných tuků ve prospěch rostlinných, nikoliv ovšem ztužených tuků, ale olivového oleje...