Rubrika Zamyšlení

0

Nálady duše

V únorových Náladách jsme se obeznámili s duchovními bytostmi z hierarchie Archandělů.
Ti jsou však jen součástí celé Božské světové duchovnosti. Tu si nyní představíme postupně celou. Budeme opět vycházet z duchovní vědy R. Steinera. Ta však navazuje na pradávné vědění
a esoterní nauky, tedy je možné sledovat jistou analogii, zejména např.
v jménech. Duchovní bytosti (též božské či bohové) řadíme do říší a následně do stupňů, význam v duchovním světě (tedy i vlastní podřízenost) vyplývá z následujícího pořadí:
Jako I. říše (tedy nejvyšší) je tato:
1 – Serafové (Duchové lásky)
2 – Cherubové (Duchové božského rozumu)
3 – Trůnové (Duchové vůle)
Jako II. říše (pod první):
1 – Panovníci (Duchové moudrosti)...

  >>> více...
0

Vánoce 2022 v běžné české rodině

Pokrok a evoluci nelze zastavit. Natož v Evropské unii. Oslavy Vánoc
a vánoční zvyky se během doby také vyvíjejí a procházejí (r)evolučními změnami. No a právě přichází trochu hektičtější doba, která vývoj a vůbec celé prožívání vánočních svátků opět trochu zmodernizuje, přizpůsobí aktuálním požadavkům a potřebám současné doby. Pojďme si to v duchu představit. Přenesme se v čase do takového roku 2022 a podívejme se, jak Štědrý den prožívá běžná česká rodinka.

IMG_0841

Táta s mámou vstávají již v šest hodin ráno, aby zvládli připravit pohodový den pro své dvě malé děti, které ještě v klidu spí. Sednou si v kuchyni, táta vytáhne blok a tužku. Máma mu diktuje složení pokrmů, které budou na Štědrý den konzumovat...

  >>> více...
0

Německý paradox

Němci jsou zvláštní národ. Mají dril, intelekt, cílevědomost, disciplínu, vytrvalost, vymýšlí skvělé technologie, vyrábí spolehlivá auta, vaří dobré pivo, které šlape na paty tomu našemu, ale občas jim zcela nelogicky hrábne
v palici. Německá matka (nemyslím tím teď Merkelovou, kterou utečenci označují za svoji mámu), která zveřejnila svůj zážitek z procházky se svým dítětem, kde ji vyděsil imigrant, prohlašuje: „Milá kancléřko, tohle musí mít hranice. Nemůžete přijmout celý svět. Německo to nezvládne. Jsou také jiné země,“ řekla závěrem na adresu Angely Merkelové s tím, že takto je její země ničena.

Když se nad tím zamyslím, tak mají Němci své úspěchy vyváženy poněkud nešťastnými dějinnými paradoxy...

  >>> více...
0

Přicházející advent

Předvánoční a vánoční čas si dnes většina z nás nedokáže představit bez nakupování vánočních dárků, dobrého jídla a pití či kvapného dohánění nedodělané práce v zaměstnání. Tento zrychlený tep doby nám prakticky nedovolí přemýšlet o tomto tak výjimečném období, nutí nás nevidět všechno to krásné a poetické, co toto období přinášelo, co lidem všechno dokázalo dát. Přesto, že lidé pracovali od rána do večera, dokázali si najít vždy dostatek času na nejrůznější taškařice, zábavy, veselé obchůzky, ale také na vážné a mnohdy z našeho dnešního pohledu až něžné a romantické obřady, zvyky a obyčeje. A že jich tento čas přinášel. Bylo opravdu jen málo dnů, které se obešly bez povyražení si mládeže či dospělých, bez nějaké legrační obchůzky, nadělování nebo církevního obřadu...

  >>> více...
0

Hovory volně plynoucí

Díl 2 – Zabít či nezabít, toť otázka

O tom, jestli je správné a etické zabíjet domácí zvířata na maso, jestli na to má člověk právo, vedu s různými lidmi debaty už hezkých pár měsíců. Nevím proč, ale rozhovor se tímto směrem vždy stočí – stejně jako při naší poslední návštěvě Prahy. Přátelské posezení v kavárně Kabinet vyústilo opět k tomuto tématu, a tak jsem se rozhodl vyjádřit se veřejně
a dát tím možnost popřemýšlet o tomto problému širšímu okruhu čtenářů.

„Nikdy bych takové roztomilé zvíře, jako je kachna, nemohla zabít. Bylo by mi jí strašně líto...

  >>> více...
0

Zapomněli jste nějaké heslo?

Karlovy ostrovy, články, fejetony, Bleší cirkus. Občas se vám může stát, že zapomenete nějaké heslo. Občas může být toto heslo pro vás i životně důležité. Dobou jste nuceni mít čím dál tím více hesel. Dnešní život je na heslech více a více postaven, zdá se, že vlastně celý náš život je tak nějak celkově zaheslován a zašifrován. Občas se v tom můžeme začít ztrácet. Psát si hesla na papírky je evidentně nebezpečné. Někdo by se k nim mohl dostat. Nejbezpečnější je mít hesla pouze ve své hlavě. Pak se snadno stane, že nějaké heslo zapomenete. Co dělat pokud jste heslo zapomněli? Daná služba vám jistě nabídne v mezích svých možností nějaké řešení. Ale dle zpráv ze světa, existuje evidentně i jedno univerzální řešení pro zapomenutá hesla!!! Zkuste kontaktovat americkou NSA...

  >>> více...
0

Vzpomínka na Jiřího Loudu, autora státního znaku České republiky

Česká republika si 28. října připomene státním svátkem vznik Československa. Mezi ty, kdo pomáhali tvořit českou státnost patřil velkou měrou i kutnohorský rodák, heraldik plk. Jiří Louda.
Autor současného státního znaku České republiky a prezidentské vlajky se letošních oslav již nezůčastní. Zemřel 1. září ve věku nedožitých 95 let.
28. Kutnohorský podvečer, který se uskutečnil 30. 9. 2015 v konferenční místnosti hotelu U Kata, byl věnován tomuto významnému heraldikovi, který vytvořil za svůj život okolo dvou stovek znaků českých obcí.

 

jiri-louda

  >>> více...
0

Hovory volně plynoucí

Díl 1 – O uprchlících

„Ono to není jen tak, ta dnešní situace s těmi uprchlíky“, děl doktor Vrána, sedíc u stolu se šálkem kávy. „Oni se lidé často pletou a není divu, když uvážíme, kde vlastně všechny ty informace získávají.“
„To máte recht,“ přitakal obtloustlý šofér Souček. Protáhl se na kanapi potemnělé kanceláře. „Pravdu se jen tak nedovíte. V jednom filmu vidíte strašný záběry ženskejch s dětma na útěku před islámem a potom zas na vás zírá armáda mužských, který vás chtěj voddělat. Média to hrajou na vobě strany.“
„Přitom se to zdá být vcelku vysvětlitelné,“ vložil se do hovoru učitel Sup. „Já nevím, kde jsem na to přišel, ale něco mně říká, že bych nemusel být daleko od pravdy.“
...

  >>> více...
0

Tolerantně netolerantní úvaha (nebo netolerantně tolerantní?)

Křesťan je člověk, muslim je člověk, hinduista je člověk, buddhista je člověk, ateista je člověk. Všichni zmiňovaní jsou lidé… Tak kde je kur… drát problém? Slovo člověk je na druhém místě za příslušností k náboženství, či spíše lépe řečeno víře. I ten ateista má své náboženství a víru, spočívající v tom, že žádná víra není, a není tím pádem ani náboženství a Bůh. Kde začíná a končí tolerance?

Možná právě v tom slovosledu. Jsem nejdříve člověk nebo příslušník nějaké víry? Položte si tu otázku, schválně, co si odpovíte...

  >>> více...
0

Pár historek od stolu

Díl 10.
Depeše z veteše

Jeden známý nám vyprávěl o své dceři, která svůj volný čas tráví na internetu. Na sociálních sítích jednoho odpoledne komunikuje s „přáteli“, až se jí přihlásí někdo nový. Píše anglicky, je prý zdaleka a líbí se mu její pokoj. Dívka se trochu zarazí: “Jak je to možné?Vidí do mého pokoje!“ Ale píše si s ním dále a on jí popisuje věci v místnosti. Také se jí na ně ptá a když ten náš známý vejde dveřmi, vznáší pisatel dotaz, zda je to její otec. Od té doby má dívka na svém noteboku přelepenou webkameru samolepkou a celá její rodina na tuto událost jen tak nezapomene.
Jindy zas jiný náš známý seděl s námi u stolu a přidal k odpolední náladě tuto historku...

  >>> více...