Rubrika Zamyšlení

6.1.2015 Publikováno v Zamyšlení

Díl 4. – Přepočítej

Podnikáme. Využili jsme té možnosti svobodně se rozletět svými životy a začali jsme se živit tím, pro co jsme se narodili. Je to úžasné nemít nad sebou šéfa, vedle sebe závistivého kolegu a pod sebou lidi, kteří čekají na vaši chybu. Tuto vcelku normální a přirozenou událost patřící k určitému věku ale v dnešní době vnímáme spíše jako naprostý zázrak, obrovský kus štěstí a možná i bláznovství.
O čem budeme psát? Doufám, že to z předchozího odstavce trochu vyplývá. Následující text bude o tom, jak jsme se jako společnost nechali zbláznit a dobrovolně žijeme proti své vůli.
Naše doba, ač mi tento obrat připadá jako klišé, nabízí veliké možnosti. Alespoň se tak zdá...

6.1.2015 Publikováno v Zamyšlení

Nedávno jsem četl na lidovkách článek: „‘Emisní‘ krávy potřebují dietu. Vědci zjišťují, jak omezit jejich plynatost.“ Zkráceně řečeno, krávy prostě moc prdí a říhají, čímž produkují metan, který je skleníkovým plynem, jenž ohrožuje klima. A vědci vymýšlí způsob, jak upravit milým kravičkám trávení, aby tolik neprděly a neříhaly. Zkouší se tedy vymyslet pro krávy dieta, nebo „stravovací doplňky“, jako je podávání rybího tuku (pevně doufám, že se v příštím životě nenarodím z nějakého důvodu jako kráva). Tyto kraviny pro krávy bohužel nejsou recesí, ale holou skutečností…

Když jsem to dočetl, tak jsem konečně pochopil smysl té hry, kdy si lidé lijí na hlavu kýbl ledové vody, a proč je to tak oblíbené...

5.11.2014 Publikováno v Zamyšlení

OPRAVDU JE NUTNÉ SE VZÁJEMNĚ URÁŽET, ABYCHOM SE ZVIDITELNILI A DOKÁZALI SVĚTU SVÉ PŘEDNOSTI?

BUĎ PROMÍJIVÝ – 8. MRAVOUKA JANA ÁMOSE KOMENSKÉHO

URAZIL-LI TĚ KDO, PROMIŇ
MU VINU
V současné době je úplnou samozřejmostí se vzájemně urážet. Ti, kteří by měli být příkladem celému národu, se urážejí veřejně při politických kampaních, zasedáních na úrovni vlády, státu i politických stran. Jako by se měřítkem duchovní hodnoty člověka staly urážky a rány pod pás, které vylétají z úst lidí, kteří reprezentují národy celého světa. Urážení se stalo jakousi „sportovní disciplínou“. Já urazím tebe – ty urazíš mě, a nic se neděje. Někdy tě dám k soudu, jindy ti to odpustím a počkám si, až nebudeš ve střehu. Pak ti to vrátím i s úroky. Jenže ono se něco děje...

5.11.2014 Publikováno v Zamyšlení

Přání být neviditelný je staré skoro jako lidstvo samé. Každý z vás si jistě vybaví nějakou tu pohádku nebo starobylou legendu, v níž se neviditelnost vyskytuje a hraje svoji důležitou úlohu v daném příběhu. V dnešní době se často píše o tom, jak celé vědecké týmy pracují na úkolu vymyslet a posléze zrealizovat myšlenku neviditelnosti, a to zejména ve zbrojním průmyslu. Takový poslední příklad je pokus o vývoj polského neviditelného tanku, jehož popis lze najít na internetu. Možná si položíte otázku: Je vůbec neviditelnost možná? Je možné vytvořit něco, co je neviditelné? Myslím, že ano. Dokonce najdeme spoustu věcí, které již člověk stačil ve své historii takto vytvořit. A jsou opravdu neviditelné!!!
N...

13.10.2014 Publikováno v Zamyšlení

JE DOBROTIVOST CESTA, PO NÍŽ BY MĚL JÍT KAŽDÝ Z NÁS? BUĎ DOBROTIVÝ A MILOSRDNÝ. KDO TEBE OČ ŽÁDÁ, DEJ MU, MÁŠ-LI. BÍDNÉMU POMÁHEJ, MŮŽEŠ-LI!

Dnešní téma je plné rozporů. Být dobrotivý není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Jak poznat, kdo doopravdy potřebuje pomoc
a kdo si může ještě pomoci sám? Jak poznat, kdo si dobrotivost druhých zaslouží a kdo jen ty druhé vydírá a nutí je, aby mu pomohli tam, kde si může pomoci sám? Jak naučit dítě dobrotivosti, když sami nevíme, co je dobré a co ne?
Dobrotivost nejsou jen peníze, kterými někoho obdarujeme. Nejsou to jen dary, které dáváme těm, kteří jsou na tom hůř, než jsme my. Dobrotivost je celkový přístup k životu, přírodě, lidem i zvířatům...

31.8.2014 Publikováno v Zamyšlení

Je trpělivost lék na civilizační nemoci?

Buď trpělivý Štěstěna bývá nestálá, přináší různé případy, často smutné. A ty snáší trpělivý člověk. Choulostivý vzdychá, pláče a kvílí.

Rozeznat, kdy je ten správný čas něco posunout dopředu a už nečekat na to, že se to vyřeší samo, nebo že to tzv. vyhnije, a problém, který tu je, zmizí sám od sebe – to je opravdu těžká věc. Každý z nás k životním problémům přistupuje svým vlastním způsobem. Někdo je netrpělivý a chtěl by věci řešit hned. Jiný si myslí, že
i jeho věci za něj vyřeší někdo jiný,
a tak všechno odkládá na později. Většinu z nás až vlastní věk, tzn. životní zkušenosti, naučí, kdy je třeba jednat okamžitě a kdy je třeba čekat...

29.8.2014 Publikováno v Zamyšlení

Existuje spravedlnost a lze být spravedlivý v chaosu, který zde vládne?

BUĎ SPRAVEDLIVÝ
Spravedlnost je prý slepá. Ženská postava se zavázanýma očima. V jedné ruce drží misky vah, v druhé ostrý meč. Takto už celá staletí znázorňují spravedlnost umělci. Sochy Spravedlnosti stávají tam, kde se rozhoduje o tom, kdo má pravdu a kdo ne. Málokdo asi přemýšlí o tom, kdo a kdy Spravedlnosti zavázal oči a proč jí je zavázal. Jak může slepá Spravedlnost být „nad věcí“ a spravedlivě rozhodovat o tom, co je spravedlivé a co ne?
Jak rozhodnout při mezi dítětem a dospělým člověkem? Jak rozhodnout při mezi zvířetem a člověkem? Jak rozhodnout při mezi ženou a mužem? Jak rozhodnout při mezi cizincem a tím, kdo je domácí? Zkuste se zamyslet sami n...

28.8.2014 Publikováno v Zamyšlení

Kde končí pracovitost a začíná závislost na práci?

BUĎ PRACOVITÝ MÁŠ BÝTI TAKÉ UDATNÝ, KU PRÁCI ČILÝ – ZANECHEJ PRÁZDNĚ LENOCHŮM

Byl jednou jeden muž a ten měl dva syny. Jeden studoval práva a byl chloubou celé rodiny. Druhý byl jen dělník, protože ho nebavilo studovat a bavila ho práce rukama. Za tohoto syna se všichni styděli. Kdo to kdy viděl, aby v právnické rodině měli jenom dělníka. Oba synové byli udatní a k práci čilí. Právník se oženil a měl rodinu. Do práce odcházel ráno, vracel se k večeru. Hlavu plnou případů, které musel vyřešit, aby uživil ženu, děti a udržel velký dům. Dělník se také oženil. Koupil si malý domeček a hledal práci, která by zaplatila jeho skromný styl života. Nechtěl chodit do práce od rána do večera, soboty i neděle...