Nestává se příliš často, aby jeden umělec představoval svá díla ve dvou od sebe nepříliš vzdálených místech. V případě Jiřího Petrboka tomu tak je – své obrazy a domalované předlohy vystavuje od ledna jak v Galerii Felixe Jeneweina
v Kutné Hoře, tak v Galerii města Kolína.
Jiří Petrbok patří k výrazným představitelům naší střední umělecké generace, který na výtvarnou scénu vstoupil na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Absolvent AVU (ateliér Radomíra Koláře a Jiřího Sopka), který na akademii působí jako pedagog 20 let, nyní jako vedoucí ateliéru kresby, ve svých dílech opakovaně deformuje lidské tělo způsobem, který – ač se zdá být zcela absurdní – vzbuzuje neklid či přímo nevoli, spojenou s vnímáním vlastní zranitelnosti...
Rubrika Podnikání
V říjnu loňského roku oslavila neuvěřitelné 102. narozeniny učitelská legenda z Čáslavi, paní učitelka Miloslava Machotková, s níž jsme přinesli rozhovor v zářijovém vydání roku 2013. Bohužel, 16. ledna jsme se dozvěděli smutnou zprávu o úmrtí paní učitelky. Vzpomínat na ni budou nejen její žáci, kteří ji nesmírně milovali, ale i ostatní, kterým se zapsala do srdce, autorku rozhovoru nevyjímaje. Za všechny ocitujme paní Janu Šilhánkovou z Čáslavi, která paní učitelku pravidelně navštěvovala.
„Bude mi moc chybět, ale jsem vděčná za to, že jsem ji mohla poznat. Byla nejen laskavá, ale i odvážná, a naše srdce souzněla. Věřím, že se jednou zase potkáme.“
-dan-
Fotografie autorka
Díl 5. O jistotách, knihách a tak…
Události posledních dní, vlastně události, které se staly během svátečního volna spojeného s rodinným pobytem na horách, nám naskytly mnoho příležitostí k rozhovorům
s přáteli a známými, k četbě a výběru knih a k rozjímání o věcech tolik potřebných pro smysluplné naplnění času, stráveného zde na planetě Zemi. Ještě ani dnes nejsem dobře schopen vše vstřebat a utvořit si ucelený názor, ale i tento proces je třeba brát jako proces postupný s ohledem na to, že není snad jediné věci zde na Zemi, která by dokázala trvat či setrvávat s konečnou platností. Vše kolem nás je neustále v pohybu. Vždyťi my jsme vznikli z velkého třesku jako celý vesmír, který se skládá z rotujících a pohyblivých částic,a i ten se stále rozpíná dál a dál...
Jako každý jiný den, i dnes jsem se vydal do školy. Chodím už do osmé třídy, přestože je mi jen třináct let.
První hodinu máme matematiku. Učíme se Pythagorovu větu, je to nuda. Můj starší bratr mi totiž tuto problematiku vysvětlil již minulý rok. Ani nevím, jak se to stalo, asi jsem se zahleděl z okna. A pak jsem prostě usnul.
Zdál se mi krásný sen o tom, jak běžím po rozkvetlé louce. Najednou se přede mnou objevila zchátralá chatka. Nedalo mi to a vešel jsem do ní. Uvnitř stavení rozhodně zchátralé nebylo. Zrcadla měla zlaté okraje, nábytek ze slonoviny. Vše jako z nějaké luxusní vily. Vše – až na jedno staré dřevěné okno. Vyzařovalo z něj cosi tajemného, jakási magie. Pohlédl jsem z toho okna. Krajina za sklem měla červenou barvu...
Že kavárna je místem k posezení u šálku dobré kávy v mnoha podobách i chuťových variacích, je samozřejmé. Že však může nabídnout i další zážitky, a to jak kulinářské, tak i kulturní, už tak samozřejmé není. Ale že je to možné, jsme se přesvědčili při návštěvě kutnohorské kavárny Blues Café. Bylo teprve dopoledne a majitel této proslulé kavárny Roman Segiň měl chvilku času před přípravou na večerní program.
Už sám název vaší kavárny vyvolává asociaci propojení hudby a kávy. Je to tak?
Určitě. Má to ale jeden háček: zatímco na kávu k nám můžete přijít kdykoliv, na večerní hudební programy si ve většině případů musíte místo u stolu zajistit dopředu...
Odpusťte mi, prosím, poněkud archaicky znějící titulek následujících řádků. Pokusím se vás jimi vrátit do pravidel společenského života, jak je předepisovala knížka Dr. Jiřího Gutha-Jarkovského Breviář společenského chování, sepsaná na počátku 20. let minulého století ceremoniářem prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka.
Prostřednictvím instrukcí autora této knížky se vrátíme do značně složitých pravidel společenského chování z období první republiky, prezentovaného v tak oblíbených filmech pro pamětníky a tak těžko udržitelných v současné společenské atmosféře. Můžeme se nad tím pousmát, ale v koutku duše můžeme tak trochu i závidět...
>>> více...Loni v létě jsem si vyjela na kole na Kačinu. Najednou se nad nádherným empírovým zámkem objevily dva stroje. Letěly nízko, takže jsem viděla jejich úžasnou siluetu s křídlem delta a vodorovnými řídícími plochami za kabinou pilota. Burácivý zvuk pospíchal daleko za nimi. Fascinovaně jsem je sledovala, dokud nezmizely. Byly to dva gripeny. Tehdy jsem si uvědomila, že i vojenská letadla mohou být krásná. A proto jsem se vydala tam, kde mají svůj „domov“ – na 21. základnu taktického letectva Armády České republiky v Chotusicích u Čáslavi.
I když jsem věděla, že vstupuji do prostor vojenského letiště, jeho rozloha mne ohromila...
Silvestr pro děti se uskutečnil v kutnohorském hudebním klubu Česká 1 v neděli 28. 12. 2014. Na písničky hudebního souboru Kůzle si zatančily jak děti, tak jejich rodiče, kteří si užili i sranda soutěží. Zaplněný klub slavil jak se patří pěkně z vesela. Večerní program pro dospělé pokračoval vystoupením skupiny Startér Žá.Bou.
Fotografie Jan Moravčík
>>> více...
V místech, kam bytostně patří – v kolínském chrámu svatého Bartoloměje, – zazněla 10. prosince Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby v podání Kolínské filharmonie v čele s Robertem Kružíkem. Než však zazněl známý úvodní verš „Hej mistře, vstaň bystře,“ poslechl si do posledního místa zaplněný chrám dvě další skladby. V prostředí slovácké vesničky Javorník napsal Vítězslav Novák svoji Slováckou suitu. Prožitá lidová pobožnost, evangelický zpěv a varhanní průvod jej inspirovaly k první části opusu pojmenované V kostele. Flétnisté Jiří Forman a Jiří Skuhra se poté představili coby sólisté Koncertu pro dvě flétny italského skladatele Domenica Cimarose...
9. prosince se v konferenčním sále severního křídla Jezuitské koleje v Kutné Hoře konal slavnostní křest zcela mimořádné obrazové publikace s prostým názvem „Kutná Hora“, která představuje stavební a architektonický vývoj města od 14. století po současnost. Jejím editorem je kutnohorský historik umění a památkář Aleš Pospíšil, specialista na gotickou sakrální architekturu a problematiku památkové péče, který ji vytvořil společně s dalšími odborníky na jednotlivé architektonické a výtvarné slohové styly – Michaelou Ottovou, specialistkou na středoevropské sochařství středověku a raného novověku, Petrem Mackem, odborníkem na barokní architekturu, a Šárkou Koukalovou, specialistkou na architekturu 19. a 20. století. Fotografiemi knihu opatřil zkušený fotograf a znalec památek Jiří Podrazil...