Nemám ráda srovnávání nesrovnatelného, nicméně okrašlovací spolky v Žehuni, o kterém jsme psali v minulém vydání, a ve Starém Kolíně mi připadají podobné v osobě jejich zakladatelky a hlavní duše celého projektu. V Žehuni je sice iniciátorkou spolku téměř devadesátiletá učitelka a kronikářka Ludmila Tvrdíková, zatímco ve Starém Kolíně čtyřicátnice Marie Smutná, obě však pojí silný vztah k historickému odkazu předků, ryzí nadšení pro obnovu místních památek, zejména kostelů, a neutuchající energie dosáhnout vytčeného cíle.
Strarokolínský spolek je relativně mladý, založen byl v polovině roku 2014, za tu dobu se mu však podařil pěkný kus práce. Ale nepředbíhejme. Jak to všechno začalo?
„My jsme s manželem tzv. náplava, přistěhovali jsme se sem před deseti lety z Prahy, hledali jsme něco klidnějšího a finančně dostupného,“ vysvětluje Marie Smutná. Koupili tedy místní památku – valchu, dříve mědihamr, prostou jednopatrovou čtvercovou budovu s původním roubením, pocházející z přelomu 17. a 18. století. Už to svědčí o vztahu k dědictví předků…
„Památky jsou můj koníček, takže jsem se začala zajímat o místní kostel sv. Ondřeje, který nebyl v dobrém stavu včetně obou kapliček a barokních bran v kostelní zdi. Ukázalo se, že patří kolínské farnosti, která nemá na jeho opravu peníze. Farnost však byla v kontaktu s vedením obce. Když starosta viděl zájem ze strany veřejnosti, obec asi za 60 tisíc korun zaplatila dokumentaci na celkovou rekonstrukci kostela, jejíž cena byla vyčíslena na 25 – 27 milionů korun. Pak se dlouho nic nedělo, proto jsem se šla zeptat na zasedání zatupitelstva obce, co bude s kostelem dál. Zastupitelka Blanka Lísková můj dotaz uvítala a trojici doplnil Pavel Horák, tehdy také zastupitel. Bylo jasné, že obec, která má něco přes 1600 obyvatel, takovou sumu nemá, a tak jsme se společně rozhodly pro založení Starokolínského okrašlovacího spolku, který by měl opravě kostela sv. Ondřeje a celého kostelního areálu svými aktivitami pomoci. Říkaly jsme si, že kostel je přece náš, nepatří jen církvi, stojí v naší obci, a my bychom ho chtěly otevřít lidem, proto bychom se o něj měli všichni starat.“
A tak v dubnu 2014 v kostele nejprve zorganizovaly velikonoční setkání, kde poprvé představily záměr založit spolek na jeho záchranu. Bylo spojeno s přednáškou kolínské historičky Miroslavy Jouzové, mimochodem starokolínské občanky, a bylo velice úspěšné. Přišlo 40 lidí, zatímco sobotní mše navštěvuje běžně tak kolem deseti. Zájem zúčastnit se práce ve spolku projevilo několik místních občanů, a tak se mohlo začít s přípravami na jeho založení. Iniciátorky se inspirovaly u přátel, kteří v obci Chyše na Karlovarsku založili úspěšný okrašlovací spolek.
Trhy 2016
V květnu 2014 byl sestaven přípravný výbor, v němž zasedli Marie Smutná, Blanka Lísková a Pavel Horák. Mezitím aktivisté ve svatém Ondřeji uspořádali Noc kostelů. Tuto celostátní akci, pořádanou od roku 2009, v předešlých letech organizovali sami věřící, nebyla ale tolik navštěvovaná.
„My jsme ji obohatili programem – uspořádali jsme koncert, přednášku, dílničku pro děti,“ vzpomíná Marie Smutná. Přišli i ti, co do kostela pravidelně nechodí… Noc kostelů pak spolek v podobném duchu organizoval i v letech 2015 a 2016.
Zapsání Starokolínského okrašlovacího spolku do spolkového rejstříku se odehrálo 5. srpna 2014. Brzy poté, ve druhém zářijovém týdnu, spolek přinesl do Starého Kolína i Dny evropského dědictví. Historička Miroslava Jouzová přivezla do Starého Kolína Kolíňany a provedla je všemi zdejšími památkami.
„Náš spolek samozřejmě nemá ve svých stanovách jen akce na podporu obnovy kostela sv. Ondřeje, ale také ochranu a rozvoj kulturního, historického a přírodního dědictví v katastru naší obce, ochranu památek, pořádání kulturních a osvětových akcí a další obecně prospěšné věci,“ upřesňuje Marie Smutná.
Od počátku tvoří spolek víc jak 12 nadšenců, mezi nimiž figuruje již zmiňovaná historička Miroslava Jouzová nebo místní učitelka a kronikářka Růžena Pechmanová. Velkou pomoc představuje i sestra Pavla Horáka, která je vystudovaná památkářka. Členem spolku je rovněž místní hostinský Milan Chochola, provozující historickou vorařskou hospodu.
Obnova kostela je v současnosti hlavní náplní činnosti Starokolínského okrašlovacího spolku. A protože není v silách občanské inciativy, jakou spolek představuje, sehnat miliony na opravu celého kostela, snaží se alespoň přispět na obnovu menších objektů v jeho areálu. Proto byla v březnu 2015 na dobu neurčitou vyhlášena veřejná sbírka na obnovu barokních kaplí. Do dnešní doby vynesla kolem 170 000 korun, zbytek do 412 tisíc korun tvořily dotace. Celková částka skutečně umožnila jejich rekonstrukci. Zahájena byla v květnu 2016 a v současnosti zbývá už jen u kapličky sv. Cyrila a Metoděje doplnit medailonek, na němž bude zpodobněn Jan Nepomucký. Restaurátorské práce jsou v plánu na jaře letošního roku.
„Veřejná sbírka vynesla dary drobných dárců do této doby zhruba 34 tisíc korun, obec přispěla 70 tisíci, grant z Fondu kulturního dědictví Nadace Via přinesl 40 tisíc, z programu ORP ministerstva kultury přišlo přes farnost 160 tisíc, kolínská farnost dala ze svých zdrojů 70 tisíc a krásnými 50 tisíci přispěla místní firma Geotek,“ vyčísluje Marie Smutná.
Obnova kapliček
Na další plánované opravy zbylo z veřejné sbírky více než sto tisíc.
Součástí veřejné sbírky, otevřené na neurčito, jsou i výnosy z akcí, které spolek pořádá – a že jich není málo.
„Od počátku organizujeme Starokolínský vánoční trh. Rok od roku je úspěšnější. Lidé ho berou jako příležitost setkat se se sousedy, popovídat si. Rozšiřujeme nabídku stánků, loni jsme chtěli představit více ukázek rukodělné výroby, takže jsme oslovili místní řemeslníky. Jsou to většinou lidé, pro které je řemeslo koníčkem. V roce 2016 tak přibyl například místní kovář. Oslovili jsme základní školu, zapojili se také skauti.
V prvních dvou letech na vánoční trh navazovala Vánoční hra o Ježíškovi, inscenovaná dětmi napříč věkem v kostele. Scénář k ní byl profesionálně vytvořen, a i když jsme měli se zkoušením infarktové situace, výsledek byl vždycky perfektní. Loni jsme vynechali, a dětem to docela chybělo.“
Od roku 2014 spolek pořádá letní cyklovýlet, od roku 2015 také „bus výlet“, který je vždy zaměřen na památky v regionu. Loni byli například na tvrzi v Malešově, v kácovském pivovaru a na hradě Český Šternberk.
„Výlet vyjde účastníky levněji, než kdyby jeli autem,“ vysvětluje Marie Smutná. „Loni byl zájem tak velký, že jsme museli odmítat. Většinou jezdí rodiny s dětmi a senioři.“
Kaplička sv. Cyrila a Metoděje – listopad 2016
K pohybovým a poznávacím aktivitám patří také Cestování okolím kaňkovských vrchů, které uspořádal Hlízovský unikátní spolek poprvé začátkem června 2015 ve spolupráci se Starokolínským okrašlovacím spolkem a jinými, podobně zaměřenými spolky v regionu – Malíňačkami, Kaňkovským sedlem, Nebovidskou tvrzí a Libenickým okrašlovacím spolkem, který se starokolínským spolkem inspiroval při svém vzniku. Je vytyčeno pět tras pro pěší i cyklisty, spolky domluví zpřístupnění kostelů a památek, děti na trasách řeší různé úkoly… Prostě zábava a poznávání v jednom.
Osvědčilo se rovněž sousedské setkávání, jehož první ročník se odehrál před rokem. Spolek vydal už dvakrát stolní kalendář a také turistické pohledy. Na nich je zviditelněn mj. dřevěný starokolínský betlém z 19. století, který je k vidění pouze o Vánocích v kostele sv. Ondřeje.
V čem tkví úspěch Starokolínského okrašlovacího spolku, zvláště když je tak mladý? Angažovanost a nadšení jeho zakladatelů a členů je určitě základ, ale důležitá je i spolupráce s těmi, kdo vlastní a mohou získat i dát peníze. Tedy s církví a obcí.
Kostel od jihu
„V tomto směru si nemohu stěžovat, naopak, spolupráce s kolínskou farností, s jejím dosvadním i novým farářem, je velice dobrá, cítíme zájem a snahu. Nejen ze strany ing. Petra Čecha z pražského arcibiskubství, který naši iniciativu uvítal a je nám v maximální míře nápomocen, ale i ze strany nového kolínského faráře.
Stejně tak jsem velice vděčna přístupu starokolínské obce. Přispěli nejen finančně, ale pomohli nám od začátku organizovat i vánoční trhy.“
Přejme Starokolíňanům úspěch v získávání finančních prostředků na rekonstrukci kostela i dalších památek – na obnovu čekají barokní brány i schodiště, vedoucí ke kostelu. Ale je tu hlavně kostel svatého Ondřeje, v jehož historii je mnoho věcí nejasných, takže představuje unikát, hodný pozornosti.
Kostel sv. Ondřeje po barokní úpravě
„Farnost podala v září 2016 podruhé žádost o dotaci v rámci programu na obnovu architektonického dědictví. Přijel se na něj podívat odborník na barokní architekturu Martin Ebel a byl jím nadšený“, vysvětluje Marie Smutná.
Na kostele totiž nebyl nikdy udělán stavebně-historický průzkum, což je velice přitažlivé pro každého, kdo chce rozluštit záhady minulosti…
Dana Čermáková
Fotografie Roman Šulc a archiv
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.