0

Divoké koně vrátila do přírody neziskovka z Kutné Hory

Po mnoha staletích se do české přírody vrátili divocí koně. Jejich první stádo vypustila nedaleko středočeských Milovic kutnohorská společnost Česká krajina. 

kun

Zvířata, která patří v Evropě – včetně České republiky – k původním živočišným druhům, byla na kontinentu vyhubena člověkem. Divoce žijící koně však přežili v drsném horském prostředí Exmooru ve Velké Británii. Na náhorní planině s mnoha mokřinami a vřesovišti se tito koně stovky let pohybovali ve volné přírodě. Jejich jedinou úlohou bylo spásat rozsáhlé pastviny. Nikdy nebyli používáni k jízdě ani k tahu ani se nekřížili s jinými plemeny.
První písemná zmínka o nich spadá do roku 1086 a patří tak k nejstarším plemenům koní v Evropě. Po staletí je místní lidé nazývali jednoduše „divocí koně“ a v královské honitbě byli tradičně vedeni na seznamech divoké zvěře. Až relativně nedávno, v 19. století, se pro ně začal užívat také název exmoorský pony, někdy také keltský pony.
„Genetické a archeologické analýzy z posledních let naznačují, že právě exmoorští pony nejlépe odpovídají svým vzhledem, velikostí a zbarvením původním divokým koním střední a západní Evropy,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Organizace na projektu spolupracovala s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity, Karlovy Univerzity a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
Také v Milovicích budou mít divocí koně stejnou úlohu jako v Exmooru – spásat vzácné stepi a zbytky bohatých luk a zastavit ústup otevřené a polootevřené krajiny, která poskytuje poslední útočiště pro mizející druhy motýlů, četné druhy ptáků, plazů a dalších ohrožených obratlovců, ale též nespočtu rostlin. Mezi všemi vynikají dva maskoti rezervace: hořec křížatý a modrásek hořcový Rebelův, dva kriticky ohrožené druhy (modrásek dokonce vymírá), které zde mají jedny z největších populací v České republice.
Otevřenou krajinu v Milovicích, stejně tak jako na mnoha jiných místech, začalo ohrožovat zarůstání agresivními bylinami a dřevinami poté, co odtud počátkem devadesátých let odešla sovětská armáda.
První měsíc jsou koně v Milovicích umístěni ve dvouhektarové, aklimatizační ohradě, poté budou vypuštěni na zhruba čtyřicetihektarovou pastvinu, zároveň se uskuteční i slavnostní otevření první části rezervace. Během prvních měsíců se budou ve stádu vytvářet sociální vazby mezi jednotlivými zvířaty.
„Zdá se, že se koně cítí v novém prostředí bezpečně, odpočívají vleže
a využívají celý prostor ohrady, nikoli jen prostřední, relativně izolovanou část. Naučili se pít z napáječky, i když nepohrdnou ani vodou z všudypřítomných kaluží, občas zavítají i do přístřešku se senem,“ popisuje první kontakty koní s novým prostředím Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. Ta vede v lokalitě etologický výzkum, soustředěný zejména na sociální vazby mezi jednotlivci.

Záchraně koní pomáhá DMS
K záchraně divokých koní můžete přispět i vy zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena zprávy je 30 Kč, na péči o koně z ní jde 28,50 Kč.
D. Dostál

Leave a reply