0

Ebeni v holínkách

Určitě nepřeháním, když tento večer nazvu oslavou inteligentního humoru, otevřené kritiky společnosti, vyzráleho boje proti blbství a skvělé autorské hudby. Do kutnohorského Tylova Divadla totiž 4. listopadu dorazili Ebeni s kapelou
– správně Bratři Ebenové.
A jak to už bývá, návštěvnost se oproti např. travestishow pohybovala na dolní hranici průměru. Jak české.

Marek Eben II - Petr Lukšíček

Je za deset minut sedm a před
vchodem do Tylova divadla je možné zahlédnout poslední přicházející návštěvníky. Mezi publikem jsou vidět i děti s rodiči, což je osvěžující. Tak, ještě odložit kabáty, dát dobrovolný příspěvek šatnářkám a hurá do sedadel, abychom si vše mohli prohlédnout, než začnou.

Nástrojovka Ebenů zabírá pohodlně celé jeviště. Bicí souprava za plexisklem je ale trochu překvapením. Vím, jak ukázněně a účelně hraje bubeník téhle party Jiří Zelenka zvaný „Zelí“. Nalevo Vox kytaristy Pavla Skály, vpravo od bicích sloup beden pro baskytaristu Jiřího Veselého, v popředí “podkova“ ze třech klávesových nástrojů Kryštofa Ebena. Vprostřed skromná židlička
s kytarou a mikrofonem pro Marka Ebena a nalevo od něj stanoviště pro třetího z bratrů Ebenů Davida, obsluhujícího saxofony a klarinet. Kapelu ještě dotváří vynikající jazzový kontrabasista Jaromír Honzák. Pořad se jmenuje stejně jako poslední CD „Čas holin“. Jeden bílý pár této obuvi dominuje jako příď ledoborce, brázdící české senkrovny, celé jevištní výpravě, osvícené permanentním „štychem“, jako by upozorňoval na přítomnost marastu, kterým se
– s vtipem autorovi vlastním – probrodíme celým pořadem.

Tma. Slabé mihotání svítilen – hudebnící asi nastupují. Slyšíme nejisté kroky přes nečekanou kabeláž. „Začíná to dobře,“ říkám si. Potom náklep paliček a kapela to spouští. Vyvážený a konkrétní zvuk svědčí o tom, že se tu pracovalo od dvou odpoledne. Jen světla nesvítí. Když zazní slogan : „Když chceš něco uvidět, tak zhasni…“, je jasné, že jde
o záměr. Po první písni se osm reflektorů opře do tváří obecenstva.

„My na vás totiž během hraní nevidíme, a mně kontakt s divákem chybí,“ objasňuje publiku sympaticky vyhlížející prošedivělý frontman. Tenhle zvyk se mi líbí. Kdo někdy mluvil k lidem do černé díry hlediště, ví, jak je to nepříjemné. Marek Eben je z velké části moderátor. Potřebuje vnímat tenké nitky v náladě publika, aby z nich dokázal uplést ucelenou pavučinku dobrého večera. A také je to vtipné. Ebeni nasazují především skladby z aktuální desky, kterou, jak se během večera dozvídáme, natáčeli ve studiu SONO na Nouzově. Výsledek si je možné zakoupit ve foyer divadla na vinilové desce, na CD a taktéž na flash disku ve tvaru holínky. Lidé se náramě baví a bouřlivé potlesky s občasným rozjuchaným zahvízdáním se střídají s pestrou paletou aranží a trefných příměrů, valících se nekompromisně z pódia.

Světelné kompozice střídmě doplňují význam servírovaných songů. Zelená u písně „Trampská“, indigo odstíny jako by zmírňovaly ostří břitu nelichotivých pojmenování nás Čechů v písni „Tsunami“.V této skladbě se Marek Eben přesunul od kytary za klávesy a spolu s Kryštofem se o ně bravurně podělili. V jiných písních Kryštof vyměnil klapky za trubku, aby s Davidem převzali roli dechové sekce. Pokud hrál kontrabas Honzák, chopil se baskytarista Veselý akordeonu, aby poté, jako správný tramp, odehrál linku na ukulele. Skála střídavě žehnal stratocasterům, akustice a slajdům. Jedna píseň bez bicích, jiná
s dvěma basami. Ebeni nedali obecenstvu ani chvilku důvod k nudě. Přitom celé vystoupení působí jednoduše. Marek Eben mluví jasně,
a to jak v písních, tak mezi nimi. Svůj pohled na současnou dobu nehodlá za nic schovávat. Bezmocnou mimiku hned následující replikou obrací v útok proti lidské hlouposti a malosti. Jako by si uvnitř svých písní vytvořil hájený prostor pro nazývání věcí ne tak diplomaticky, jak to vyžaduje častá role moderátora.
A funguje to dokonale.

Bratři Ebenové III - Michal Linhart 2013

Co si kromě podepsaného CD
z koncertu odnáším? Skvělý zážitek a jasné poselství. Písnička i navzdory blbé době může pořád ještě ledacos měnit. „Čas holin“ od Ebenů mi tuto sílu dal jasně a po dlouhé době pocítit. A tomu rád tleskám.

Hezké časy přeje Divadélko Kůzle.

Leave a reply