0

Život ve vesmíru

Přistání
Jednou vědci na obloze zpozorovali nějaké těleso. Pohybovalo se po ní a potom zmizelo. Mělo talířovitý tvar a bylo v něm plno zelených mužíků. Poskakovali sem a tam a pořád něco brblali. Ufoni letěli na domovskou planetu Katavara. Ufon jménem Adam se zeptal: „Pilote Kryštofe, kdy přistaneme?“ „Až uvidíme přistávací plochu,“ odpověděl Kryštof. „Tak dobře.“ Po chvilce ke Kryštofovi přiběhl Kuba a řekl mu: „Už ji vidím!“ „Tak se držte, přistaneme!“ Přistáli těsně vedle. Ufo sebou pláclo na břeh moře. Ufoni vylezli ven a Natka řekla: „Hladké přistání.“
Na pláži
Jednou se na ufoní planetě v ufoním městečku ufoni rozhodli, že půjdou na pláž. Vzali si míč, ručníky, plavky a nafukovací lehátko. Na pláž jich šlo šest: Teo, Kačka, Kryštof, Eliška, Natka a Ondra. Sešli se u fontány v parku. Když už byli všichni na místě, vyrazili.
Za chvíli došli na pláž, rozložili ručníky do písku, oblékli si plavky a skočili do vody. Byla hodně slaná. Proto si museli nasadit i potápěčské brýle, aby je nepálily oči. Po chvíli se přestali koupat a vylezli z vody. Teo najednou vykřikl: „Hele, tamhle je to ufo, co dávali v televizi v ufozprávách! No jo, je to stejné ufo. Pojďte, koukneme se dovnitř.“ Malí ufoni šli blíž a pak uviděli velký otevřený vchod. Vlezli tam a šli do kabiny. Viděli plno páček. „Na co je tahle páčka?“ zeptala se Eliška a zatáhla za ni. Najednou se ufo vzneslo. „Co – se – to – dě – je?“ křičel Teo. „Letíme!“ Ufo letělo a narazilo do skály. „Ondro, něco nám upadlo.“ „Nevadí, ještě máme půlku ufa. Uáááááá! Klid! To jsi přehnal.“
Nakonec ufo přistálo, tedy jeho půlka. Hned vylezl Ondra, po něm Natka, Kačka a po ní všichni ostatní. Došli na pláž, sebrali si věci ze země a po cestě si slíbili, že už nikdy nevkročí do žádného ufa.
(Ukázka z vlastní tvorby)

Kryštof Dostál, Natálie Kapičková, 4. A
Základní škola Žižkov

Leave a reply