Jak známo, Francouzi neradi hovoří jinými jazyky, zvláště němčina a angličtina jim moc nevoní. 8. července jsme se však v kutnohorském Blues Café mohli přesvědčit, že to neplatí tak docela, a v hudbě už vůbec ne. Zavítala sem totiž v rámci svého turné dvojice francouzských hudebníků ze Strasbourgu jménem Dirty Deep, která hraje chytlavé heavy blues ovlivněné folkem i rockem. Jejich angličtina byla perfektní a hudební zážitek z kombinace slide kytary, foukací harmoniky a bicích silný. Jak už se stává v Blues Café trradicí, i oni museli na závěr přidat. Není divu, vždyť Dirty Deep ovlivnili mistři žánru jako Sonny Boy Williamson II, John Lee Hooker, Son House i současní umělci Scott H Biram, Left Lane Cruiser, Mark Porkshop Holders a další...
>>> více...
Rubrika Podnikání
Až do konce srpna probíhají každou sobotu (od 18:00 a 20:00) na zámku Kačina netradiční prohlídky.
Soubor Divadélka Kůzle a jeho přátel zde návštěvníky „vtáhnou“ do příběhu hraběte Chotka a jeho rodiny.
Nudit se určitě nebudete, prohlídka s vtipnou zápletkou a podtitulem „Kde je můj Karl“ provede návštěvníky i méně známými prostorami zámku a stojí jistě za shlédnutí.
Termíny představení:
1/8/15/22/29. srpna 2015
Na věži kostela Matky Boží Na Náměti odbíjejí celou. Ponocný Václav s halapartnou a lucernou, v níž mu plápolá svíčka, hřímavým zpěvným hlasem oznámí: Desátá hodina večerní odbila. To už se kolem něho poblíž Katovy branky srotí poutníci, kteří se spolu s ním chtějí vydat do potemnělé Kutné Hory, kde tajemné kutnohorské pověsti ožívají …
Stejnojmenná produkce, v níž účinkují herci Tylova divadla a Herecké školy Václava Veselého, letos vstoupila do čtvrté sezony, aby se opět stala nabídkou pro turisty v rámci bohatého programu Kutnohorského léta. „Zpočátku prázdnin bývá účast slabší, postupně však návštěvníků produkce přibývá. Někdy jich za sebou vodím i sedmdesát,“ říká kostýmovaný průvodce, herec Václav Veselý...
>>> více...Již potřetí se na Kmochově ostrově bude 15. srpna konat Císařský den neboli historické slavnosti, které za podpory města Kolína pořádá skupina historického šermu a dobové hudby Páni z Kolína. Po tématech z dob napoleonských válek a první světové války zvou návštěvníky do období středověku, přesněji řečeno do doby husitské, čímž chtějí připomenout výročí 600 let od upálení Mistra Jana Husa. Tomu odpovídá i program, který nabídne historické dvorské i vesnické tance z přelomu 14. a 15. století, stylovou katovnu spojenou se zábavným, ale i poučným vyprávěním mistra popravčího, hudbu, která zněla na dvorech Karla IV. i jeho syna Václava IV., kejklíře, rytířské turnaje a mnoho dalších zajímavostí.
N...
Chtěla bych žít v druhohorách, protože bych poznala to, co si lidé v naší době jen představují. Dnešní člověk nemá tušení, jak vše mohlo doopravdy probíhat. Kdybych žila s dinosaury, chtěla bych být jeden z těch velkých přežvýkavců. Nebyla bych totiž snadná kořist. Celé dny bych se brodila v nízkých vodách a stromy by mi sloužily jako potrava. Byl by to klidný život. Něco jako když sedíte u televize a zároveň jíte.
Rozhodně bych nechtěla být menší tvor. Velká zvířata mě děsí, takže si dokážu představit, jak nepříjemné a děsivé by to bylo, kdyby na mě zaútočil nějaký velký dinosaurus, kterého ani nezvládnu pojmenovat. Asi by bylo brzy po mně. Neuměla bych žít ve strachu.
Z pohledu člověka je to pro mě a...
Zadáte-li do vyhledávače slovní spojení „perla Posázaví“, objeví se vám hned čtyři místa, aspirující na tento přídomek – Ledeč nad Sázavou, Český Šternberk, Rataje nad Sázavou a Kácov. Všechny obce se mohou pyšnit historickými památkami, zasazenými do romantické krajiny Posázaví – Ledeč a Šternberk hrady, Rataje a Kácov zámky. Zůstaneme-li na Kutnohorsku, výběr se nám zúží na Rataje a Kácov. Oba městyse spojuje čilý turistický ruch, zejména vodáků, plavících se po Sázavě, ale i podobná pověst letních bytů předválečných i poválečných generací pražských „lufťáků“, o čemž svědčí prvorepublikové vily v historických centrech.
Nechme ale srovnávání...
>>> více... Na přelomu 19. a 20. století bylo Polabí protkáno řepařskými drážkami, po kterých vozily úzkorozchodné vláčky „bílé zlato“ neboli řepu do jednotlivých cukrovarů. Vycházely ze šesti stanic včetně Kolína a měřily dohromady více než 130 kilometrů. Nejstarší mezi nimi byla kolínská drážka, postavená v roce 1894, která vedla z Kolínského cukrovaru, stojícího v místě dnešní kolínské elektrárny, do Františkova (dnes Ovčáry), Býchor a Jestřábí Lhoty. Měřila 10,6 kilometru a sloužila svému účelu téměř 70 let.
Po víc jak 110 letech od jejího založení, v roce 2007, se sešla parta nadšenců, kteří se pustili do její obnovy...
>>> více...Představení slavnostní opery B. Smetany LIBUŠE s Evou Urbanovou v titulní roli důstojně zakončilo 19. ročník hudebního festivalu Operní týden Kutná Hora 2015. Dlouhotrvajícím potleskem vestoje a mnohočetným bravo odměnilo vyprodané auditorium aktéry závěrečného večera. Obdobná atmosféra provázela i všechny tři předcházející večery.
Smetanova Libuše byla uvedena u příležitosti výročí 20 let od zápisu města Kutná Hora na seznam světového dědictví UNESCO. 20-ti leté výročí bylo spojeno i s vystoupením obou představitelů hlavních rolí E. Urbanové a V. Kříže (Přemysl), kteří tyto role role společně zpívali před 20-ti lety na prknech Národního divadla v Praze. Už nyní se těšíme na 20. ročník festivalu.
Mladé a půvabné hobojistky svým vystoupením 25. června podtrhly slavnostní atmosféru otevření dalších prostor barokně-renesančního zámku v Ratajích nad Sázavou v rámci dokončení III. etapy jeho rekonstrukce.Ta se týkala vnitřních prostor v 1. patře, krovu, střešního pláště, přízemní místnosti pod Rytířským sálem a terasy. Rytířský sál udivuje svou monumentální velkolepostí s dominantním křišťálovým lustrem, další místnosti se stálou expozicí starých kočárků, panenek, hraček, dětských pokojíčů a oblečení zase oblaží srdce maminek a holčiček. Možná si ani nevšimnou kovových vrat a okenic, které tyto místnosti provázejí – byla zde totiž původně zámecká pokladnice.
Ovšem kočárky najdete i na chodbě...
Uslyšela jsem slovo „stříbření“. A pak hned „Nic tak úžasnýho jsem nezažil“. Nebylo pochyb, o čem si ti dva mladí lidé, sedící přede mnou v tramvaji číslo 22, která právě míjela Pražský hrad, vyprávějí. Bylo neslušné nastražit ucho, a tak jsem slyšela jen útržky, ze kterých bylo patrné, že se baví o letošním XXIV. ročníku Královského stříbření Kutné Hory. A nešetřili chválou.
Svou roli v jejich hodnocení možná sehrál fakt, že se Stříbření namísto tradičního parku pod Vlašským dvorem kvůli jeho probíhající rekonstrukci tentokrát poprvé konalo před svatostánkem patronky horníků, katedrálou sv. Panny Barbory, před sousedící Jezuitskou kolejí a v jejích nádherně zrekonstruovaných zahradách...