Jin a jang jsou symboly vzájemně se ovlivňujících a doplňujících protikladů. Jde o duchovní principy taoismu, které tvoří základ čínské medicíny. Jin je hmota, jang je energie. Jin je spojen s chladem a vlhkem, jang s horkem, suchem a větrem. Jejich nerovnováha vyvolává onemocnění. Chybí-li jedna ze složek, život končí, protože energie a hmota zkrátka patří k sobě.
Pokud nastane přebytek jinu, tedy materiálního principu, vzniká nadváha. Společně s ní se objevují další problémy jako pocit tíhy, ukládání vody v obličeji a v nohách (otoky), nadýmání, těžkopádnost, smutek a deprese. I potraviny mají svou energii, jejímž prostřednictvím nás výrazně ovlivňují.
Potraviny se podle principů jin a jang dělí na horké, teplé, neutrální, osvěžující a studené.
Mezi horké potraviny, tedy extrémně jangové, patří ostrá koření (pepř, čili, muškátový oříšek, zázvor, skořice), jehněčí a skopové maso, uzeniny, pečené a grilované potraviny, alkohol, svařené víno a fenyklový čaj.
Mezi teplé potraviny, tedy mírně jangové, se počítá drůbež, ryby, ovčí a kozí sýr, polévky a zelenina (tykev, fenykl, jedlé kaštany, sušené natě, bylinky), ocet, cibule, česnek, koriandr, majoránka, sušené ovoce, rozinky, vlašské ořechy, pohanka, káva a červené víno.
Mezi neutrální potraviny, tedy vyvážené, patří celozrnné obiloviny ve všech úpravách, zelenina (karotka, zelí, celer), ořechy a luštěniny, telecí a hovězí maso, zvěřina, vejce, máslo, mléko, smetana, med, slad, pivo, hroznová šťáva a potraviny z řas. Tyto potraviny by měly s výjimkou hovězího masa a mléka tvořit základ našeho jídelníčku. Z nich totiž vychází naše energie a jsou v těle jakýmsi katalyzátorem.
Mezi osvěžující potraviny, tedy mírně jinové, patří většina druhů zeleniny a saláty z nich, ovoce, sója, houby, kyselé mléko, tvaroh, kefír, měkké sýry, ovocné a bylinné čaje, bílé víno, šampaňské a pšeničné pivo. Tyto potraviny jsou důležité pro krev a tělesné tekutiny. Měli bychom je jíst pravidelně, ovšem v malých množstvích.
Mezi studené potraviny, tedy extrémně jinové, patří syrová strava, chemicky ošetřené a aromatizované potraviny, zelenina (rajčata, okurky, cukety), exotické ovoce (kiwi, pomeranče, grapefruity, ananas, mango), jogurt, zmrzlina, umělý tuk, sůl, většina ovocných a zeleninových šťáv, aromatické čaje, mátový a černý čaj a minerálky. Tyto potraviny nás ochlazují.
Chcete-li se řídit doporučeními tohoto výživového směru, měli byste se vyhýbat nadměrné konzumaci potravin z extrémních poloh, protože ty by při dlouhodobé spotřebě mohly vyvolat závažné zdravotní problémy. Základem energeticky a nutričně (co do množství živin) vyvážené stravy jsou potraviny označené jako neutrální. Mezi ně patří zejména různé typy luštěnin a obilovin. Ty by měly tvořit hlavní složku naší každodenní stravy.
Středomořská strava
Tato strava je dnes i oficiální vědou o výživě označována za optimální pro obyvatele euroatlantické civilizace, protože obyvatelé Středomoří (jih Řecka, Itálie, Francie, Španělska) se dožívají nejvyššího věku v porovnání s ostatními obyvateli Evropy a Severní Ameriky a je u nich zaznamenán také nejmenší výskyt chronických (degenerativních) onemocnění, zejména srdečně-cévních chorob a rakoviny. Je tomu tak proto, že středomořská kuchyně představuje pestrou, chutnou a zdravou kombinaci pokrmů bohatých na celozrnné obiloviny, zeleninu, luštěniny, ryby a mořské ovoce, drůbež, olivový olej a ovocné dezerty.
Tato výživa – kterou ovšem obyvatelé Středomoří nechápou jako nějakou dietu, ale jako svůj zcela přirozený způsob stravování – stojí na několika principech. Základ tvoří vysoká spotřeba rostlinných potravin, ovoce a zeleniny, sladkých brambor, celozrnných potravin, luštěnin, semínek a ořechů. Hlavní jídlo se skládá z kombinace obilnin, luštěnin a zeleniny. Často se jí sezonní, čerstvé a průmyslově minimálně upravené potraviny, zejména čerstvé ovoce a zelenina, zrající v daném ročním období v místním klimatickém pásmu. Z tuků se nejčastěji používá olivový olej, který nahrazuje margarín a máslo. Je vhodný ke krátkodobému orestování i do čerstvých salátů nebo místo másla na chleba (krajíc stačí pokapat nebo si namazat pastou z olivového oleje, drcených bylinek, česneku a koření). Olivový olej obsahuje mononenasycené tuky, pro naše zdraví prospěšné, vitaminy A a E a antioxidanty, bránící vzniku rakoviny. Doporučuji používat extra panenský olivový olej lisovaný za studena, protože ten jako jediný obsahuje všechny výše zmíněné látky. Není ovšem vhodný k tepelnému použití, proto k restování ryb či zeleniny použijte obyčejný olivový olej (z pokrutin). Do obilnin, těstovin, luštěnin a zeleninových pokrmů olej (panenský) přidávejte až po uvaření, nikdy je nevařte společně!
Zdravotní prospěšnost středomořské stravy spočívá i v tom, že z celkového příjmu energie v ní na tuky připadá jen asi 25 %, z toho na nasycené jen 8 %. Významný dopad má velmi střídmá konzumace mléčných výrobků (kromě Francie ovšem) v podobě jogurtů a kysaných mléčných výrobků. V Řecku zejména, ale i v ostatních středomořských zemích se místo sýrů z kravského mléka používají sýry kozí, někde i ovčí (například feta, ta je zcela ovčí). Jsou stravitelnější díky jinému složení bílkoviny, a tudíž lidskému organismu bližší. Také jejich tuk má lepší složení.
Obyvatelé Středomoří konzumují střídmě drůbež, na jejich talířích najdete ale spíše nejrůznější dary moře od ryb přes chobotnice až po langusty. Z červených mas jedí více skopové a jehněčí (zvláště v Řecku) než hovězí a vepřové, a to jen jednou, maximálně dvakrát do měsíce (Francouzi ovšem častěji). Pokud jde o dezerty, většinou je nahrazuje čerstvé ovoce, kombinované s medem (Řecko).
Součástí středomořské stravy je rovněž pití červeného vína k obědu i k večeři, ovšem střídmě (2 až 4 dcl ženy a 4 až 6 dcl muži). Poslední výzkumy dokládají, že stejné pozitivní účinky, jaké má červené víno (prevence srdečně-cévních chorob a rakoviny), má i víno bílé. Obsahují velice účinný antioxidant resveratrol, který pomáhá z těla odstraňovat tzv. volné radikály, nebezpečné z hlediska vzniku rakoviny. V jižních evropských zemích je oblíbenější červené víno.
Recepty pro inspiraci
Bulgurový salát
Bulgur, svazek petržele, 3 větší rajčata, olivový olej, citronová šťáva, nerafinovaná mořská sůl
Bulgur připravte podle návodu na obalu. Poté k němu přidejte pokrájená rajčata a nasekanou petrželku. Zakapejte citronovou šťávou a olivovým olejem. Osolte, promíchejte a nechte v chladu odležet.
Plněné žampiony
8 větších žampionů, jarní cibulka, 2 stroužky česneku, uzené tofu, sójová omáčka bez glutamátu sodného, nakládaná kukuřice, olivový olej, mletý černý pepř, nerafinovaná mořská sůl
Odřezané nožičky žampionů nakrájejte nadrobno, přidejte jemně nasekanou jarní cibulku, prolisovaný česnek, sójovou omáčku, nastrouhané tofu, kukuřici, pepř a sůl. Dobře promíchejte a směsí naplňte klobouky žampionů. Zakapejte je olivovým olejem. Naskládejte do vymazané nádoby a v troubě předehřáté na 200oC zapékejte 12 až 15 minut.
Šoulet
250 g neloupaného žlutého hrachu, 150 g ječných krup (velikost 10), velká cibule, olivový olej, 2 stroužky česneku, majoránka, bazalka, nerafinovaná mořská sůl
Hrách, předem namočený 12 hodin, uvařte bez soli doměkka. Kroupy máčejte pouze 2 až 3 hodiny a vařte také bez soli. Po uvaření oboje smíchejte, přidejte lžičku majoránky a bazalky, rozdrcený česnek a osolte. Na závěr přidejte osmaženou cibulku pokrájenou nadrobno, promíchejte a nechte pod poklicí stát.
Jako příloha se hodí kysané zelí nebo okurka.
V příštím vydání se pustíme do nezahleňující stravy podle MUDr. Josefa Jonáše.
Dana Čermáková
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.