Nezahleňující strava

4.9.2015 Publikováno v Zdraví

Hned na začátku bych chtěla zdůraznit, že následující řádky o nezahleňující stravě považuji za vyvrcholení veškerých dostupných teorií výživy a výživových směrů, jakkoli se tváří moderně, vědecky a erudovaně. Nikdo totiž neměl možnost ověřit si praktické výsledky jejich aplikace a důsledky pro lidské zdraví jako doktor Jonáš, protože nikdo z dietologů své teoretické závěry nekontroloval pomocí dokonalé zpětné vazby v podobě Vollova přístroje EAV jako on (nemluvě o tom, že sám vyzkoušel snad všechny existující výživové směry a diety makrobiotikou počínaje přes Atkinsonovu dietu až po dietu podle krevních skupin).

Vollův přístroj, o němž jsem se zmínila na začátku našeho seriálu, dokáže odhalit zanesení jakéhokoliv orgánu či tkáně jakýmkoliv toxinem, jakýmkoliv metabolitem, dokáže odhalit infekční ložiska a jejich obsah a sledovat průběh boje imunity s nimi během jejich odstraňování. A co je nejdůležitější, dokáže odhalit jakoukoliv metabolickou poruchu, nesnášenlivost nebo alergii na jakoukoliv potravinu. Věřte proto, že co se dále dočtete, je pravda, ověřená mnohaletou zkušeností, postavenou na znalostech, kterými se nemůže pyšnit nikdo jiný.
Následujícími doporučeními bychom se měli řídit bez ohledu na to, který výživový směr upřednostňujeme, protože doporučení doktora Jonáše jdou, jak s oblibou říkají politici, „napříč spektrem“. Buďte si zastánci jakéhokoliv výživového směru, mějte na výživu jakýkoliv názor – já ani doktor Jonáš vám v tom nebráníme. Je to jen vaše věc. V rámci zachování zdraví, o což jde především, bych vám však vřele doporučovala začít se řídit dále uvedenými radami. Jsou použitelné na všechny směry a názory, protože jsou esencí všech těchto směrů a názorů, obohacenou o poznání základního principu – principu nezahleňování.
Ten považuji za vrchol současného poznání o výživě člověka a domnívám se, že dlouho nebude zformulován jiný. Nic dalšího podstatného totiž už objevit nelze. Mohou se nanejvýš posouvat hodnocení jednotlivých prvků výživy na základě nejnovějších vědeckých objevů, jak je tomu u „nové pyramidy výživy“, ale to je asi tak vše.
Chtěla bych zdůraznit, že pokud jste se v některé knize o výživě dočetli, že stravou se dá určitá nemoc vyléčit, není to pravda. Neexistuje potravina, která by vás zbavila nemoci. Jsou pouze potraviny nebo způsob stravování, které mohou určité nemoci předcházet. Většina z obyvatel vyspělých zemí umírá buď na srdečně-cévní choroby nebo na rakovinu. Hovoří se o nich jako o degenerativních nemocech a příčina jejich vzniku se hledá až kdesi na genetické úrovni. Nejde však o nic jiného než o poruchy metabolismu.
A ty většinou plynou z přílišného množství přijímané potravy, tedy z toho, že se přejídáme. Většina nemocí plyne z nadbytku, nikoliv nedostatku.
K tomu, abyste dobře pochopili, proč se v nezahleňující stravě doktora Jonáše neobjevují určité potraviny, se musím zastavit u vysvětlení, jaké jsou metabolické poruchy a jaký mají dopad na naše zdraví. Začnu u potravinové alergie, která je nejčastější zdravotní poruchou, související s výživou.

Potravinová alergie
Alergií trpí nejméně 25 % populace. Potravinové alergie se vyskytují zejména u těch potravin, které se v naší civilizaci řadí k základním a tvoří převážnou část běžné stravy. Alergie je důsledkem poruchy imunity. A protože je imunita řízena z centrálního nervového systému, příčinu alergií je třeba hledat v mozku. Na změny v řízení imunity, a tedy na vznik alergie neboli přecitlivělé reakce na cizorodé bílkoviny, má vliv stres, znečištěné životní prostředí a tělo matky. Přecitlivělá reakce není funkční, není pro organismus obvyklá, a jejím výsledkem je zánět. U potravinových alergií jde o zánět v zažívacím ústrojí. Každý zánět produkuje zánětlivé látky, které jsou jedovaté. Ty likviduje imunitní systém, ovšem než se tak stane, stačí tyto látky negativně ovlivnit nervovou soustavu, lymfatický systém a další části těla, takže se dá říci, že alergie nepříznivě působí na celý organismus. Nezpracované částice cizorodých bílkovin se přes zánětlivé střevo dostávají krví a lymfou do dalších částí těla, kde mohou vyvolat alergickou reakci, například nervového systému, což se projevuje depresemi, neklidem, úzkostí, poruchami koncentrace nebo funkce močového či dýchacího ústrojí apod. Alergická reakce na potraviny může tedy vyvolávat záněty v různých částech organismu, které se projevují zdravotními potížemi, spojenými s omezenou funkčností postiženého orgánu.
Nejvíc potravinových alergií se objevuje u dětí, protože jejich zažívací i imunitní systém jsou ještě nezralé
a velmi citlivé.

Nepřítel číslo 1 – Mléko
Nejčastějším potravinovým alergenem je kravské mléko, protože už po několik generací představuje jednu ze základních potravin u nás a navíc slouží jako hlavní náhražka mateřského mléka. Patří také mezi suroviny používané prakticky ve většině běžně vyráběných potravin (do chleba se například přidává sušená syrovátka)
i ve většině jídel. Proto je alergická reakce na něj nepřetržitá a bývá příčinou mnoha chronických nemocí, zejména zánětů dýchacích cest, zažívacího ústrojí a negativních psychických projevů u dětí.
Většina z nás si pod vlivem výchovy
a agresivní reklamy myslí, že bez mléka a mléčných výrobků nemůže existovat. Člověk je však jediný tvor na této planetě, který používá mléko jiného savce i po odstavu. Není to zkrátka přirozené. Přitom bez mléka se dá normálně žít, jde tu totiž jen o chuť a chuťové požitky, které nám sýry, jogurty a další mléčné výrobky poskytují. Jako tolik proklamovaný zdroj vápníku lze využít jakoukoliv jinou potravinu (například luštěniny, zejména fazole a sóju, mák, zeleninu a ovoce), protože tento prvek je jedním z nejhojněji se vyskytujících na zemi. Výživové hodnoty mléka jako tuk a bílkoviny, které byly ceněny v minulosti, ztrácejí smysl, protože jich máme dost a dost v jiných potravinách.

Nepřítel číslo 2 – Pšenice
Druhým nejčastějším potravinovým alergenem je pšeničná mouka, kterou také konzumujeme již po několik staletí jako nejpoužívanější obilovinu. Vysoký obsah lepku totiž umožňoval vytvářet z ní různé druhy potravin (chléb, koláče, knedlíky ad.), a navíc je – na rozdíl od nakyslého žita a nasládlého ječmene – chuťově neutrální. Alergie na pšeničnou mouku se může kombinovat s celiakií, kdy tělu chybí určitý enzym ve střevě, a lidé touto poruchou postižení nemohou konzumovat žádnou obilovinu, obsahující lepek, tedy ani žito, ječmen, špaldu
a oves.
Mléko a pšenice představují hlavní zdroje hlenu, který v našem těle vytváří infekční ložiska, v nichž se ukrývají mikroorganismy.
Alergenem se ovšem mohou stát i další potraviny, například vaječný bílek, vepřové maso, některé druhy ryb, zejména mořských, zelenina jako celer, mrkev, brambory, některé druhy koření ořechy a semínka. Existuje jen velmi málo potravin, které alergii vyvolávají jen vzácně anebo vůbec. Mezi ně patří například rýže nebo skopové maso.
Někdy lidé po snězení určitého druhu ovoce nebo ořechů pociťují pálení, zarudnutí, svědění nebo otoky na sliznicích. Domnívají se, že jde o alergii, ale ve většině případů je to tzv. nesnášenlivost určité potraviny. Vyhnout se alergii a nesnášenlivosti lze jedině vynecháním dotyčné potraviny a zahájením detoxikace nervového systému podle doktora Jonáše.
Dana Čermáková

Recepty pro inspiraci

Bulgurový salát
Bulgur, svazek petržele, 3 větší rajčata, olivový olej, citronová šťáva, nerafinovaná mořská sůl
Bulgur připravte podle návodu na obalu. Poté k němu přidejte pokrájená rajčata a nasekanou petrželku. Zakapejte citronovou šťávou a olivovým olejem. Osolte, promíchejte a nechte
v chladu odležet.

Plněné žampiony
8 větších žampionů, jarní cibulka,
2 stroužky česneku, uzené tofu, sójová omáčka bez glutamátu sodného, nakládaná kukuřice, olivový olej, mletý černý pepř, nerafinovaná mořská sůl
Odřezané nožičky žampionů nakrájejte nadrobno, přidejte jemně nasekanou jarní cibulku, prolisovaný česnek, sójovou omáčku, nastrouhané tofu, kukuřici, pepř a sůl. Dobře promíchejte a směsí naplňte klobouky žampionů. Zakapejte je olivovým olejem. Naskládejte do vymazané nádoby
a v troubě předehřáté na 200°C zapékejte 12 až 15 minut.