V minulém vydání jsem se věnovala poruchám metabolismu neboli zpracování potravin, které stojí za většinou civilizačních chorob. Nyní tuto kapitolu dokončíme.
Metabolický syndrom
Tento syndrom představuje soubor několika zdravotních poruch, které ovšem lidé berou jako běžné a nijak je neznepokojují, protože jimi trpí většina v jejich okolí. Přitom ale ve svém důsledku vedou k závažným chorobám, obezitu, cukrovku a srdečně-cévní onemocnění nevyjímaje.
Člověk s metabolickým syndromem má
– vysokou hladinu cukrů v krvi
– vysokou hladinu tuků v krvi
– vysokou hladinu cholesterolu v krvi
– nadváhu
– zvýšené jaterní testy.
Pokud u vás existuje jen jedna z těchto položek, zamyslete se nad svým způsobem života a naordinujte si změnu! Jinak vám hrozí rozvoj dalších symptomů, protože – jak jsem už několikrát zdůraznila – v našem těle je vše propojeno se vším.
Porucha metabolismu rostlinných tuků
Jde o nejméně závažnou poruchu, která nemá na naše zdraví žádný katastrofický dopad. Existují však lidé, kteří mají s používáním rostlinných tuků menší problémy. Ucpávají jim totiž drobné žilky, které pak náporem krve samy o sobě praskají, a zhoršuje se jim také prokrvení dolních končetin. Snadno se jim tak tvoří modřiny a trpívají pocitem chladných nohou. Dieta spočívá v nahrazení rostlinných tuků máslem a vepřovým sádlem.
Porucha metabolismu cukrů
Vyskytuje se velmi často a má podobu známého onemocnění – cukrovky neboli diabetu I. typu (dědičná). Jde o defekt tvorby hormonu inzulinu, tvořícího se v Langerhansových ostrůvcích slinivky břišní, které podléhají játrům. Porucha metabolismu cukrů však může mít i méně závažnou formu, cukrovku II. typu (nemusí se dodávat inzulin). Ta se nemusí nijak zvláštně projevovat. Někdy má podobu kolísání hladiny cukru v krvi, zejména stavů hypoglykemie, kdy jde o nízkou hladinu, která může být způsobena náhlým nadměrným vyloučením inzulinu
a následným prudkým zpracováním cukru v krvi. Toto kolísání může být příčinou mnoha zvláštních stavů, zejména závislosti na cukru. Lidé při hypoglykemii musí potravu konzumovat velice nutkavě, takže se přejídají nebo jedí nadměrné množství sladkostí. Jiným důsledkem hypoglykemie může být malátnost, třes, únava nebo poruchy spánku, kdy se člověk v noci budí a vrhá se na zásoby v ledničce. Hypoglykemii lze nalézt i u některých poruch chování, agresivních stavů, nervozity, záchvatů úzkosti a dalších.
Pokud je porucha metabolismu cukrů skrytá, zbývající cukry se vylučují na povrch kůže nebo sliznic. Vytvářejí tak vhodné prostředí pro existenci plísní, protože ty potřebují k životu jedině cukr. Nemají totiž chlorofyl jako rostliny, a tak energii získávají rozkládáním cukrů. V poslední době přibývá každým rokem plísní, které napadají lidský organismus – hovoří se o 400 druzích. Příčinou je jednak znečištěné životní prostředí, které zanáší naše tkáně nejrůznějšími toxiny (těžké kovy, radioaktivita, chemikálie) a snižuje tak jejich protiplísňovou odolnost, a jednak právě porucha metabolismu cukrů. Protiplísňová imunita sídlí v ledvinách (ty jsou plísněmi také nejvíce zasaženy).
Cukr představuje potencionálně nejnebezpečnější jed v potravinách, protože zatímco ostatní poruchy metabolismu se na stav, ohrožující život, přemění postupem let, cukr nás může zabít během několika týdnů.
Cukrovka
V roce 2011 ve světě touto civilizační chorobou trpělo téměř 347 milionů lidí (v roce 1995 to bylo 135 milionů). U nás jí podle údajů z roku 2014 trpí každý desátý člověk, léčí se s ní 840 000 lidí, denně přibývá 150 nemocných, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě. Za posledních dvaadvacet let vzrostl počet diabetiků
v ČR o 68 procent. Podle posledních přesných statistických údajů z roku 2012 na komplikace s ní spojené zemřelo téměř 25 tisíc lidí. Odborníci o ní hovoří jako o epidemii třetího tisíciletí. Nemoc se valí z vyspělých zemí, kde začala z přebytku, do bohatnoucích rozvojových zemí. Tam by se měl podle oficiálních prognóz výskyt cukrovky v nejbližších letech zvýšit o 170 %!
Cukrovka znamená nedostatek hormonu inzulinu, který udržuje v normálních hodnotách hladinu krevního cukru. Ten je důležitý jako prvotní zdroj energie a je dodáván potravou. Jednoduché cukry v podobě sladkostí zvyšují jeho hladinu prudce, což vyžaduje i prudké zvýšení produkce inzulinu. Tady platí rčení „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.“
Pro organismus jsou daleko přijatelnější složité cukry (škroby), které se do krve uvolňují postupně, takže nevyžadují okamžitou a vysokou aktivizaci produkce inzulinu. Bohužel naše strava se z velké části zakládá na živočišných bílkovinách a jednoduchých cukrech.
Diabetes I. typu je vrozená a znamená, že inzulinu máte málo, anebo ho vůbec nemáte. To vyvolává vysokou hladinu krevního cukru, která mnohonásobně převyšuje normální stav (ten činí 3,8 až 5,6 mmol/l). Proto se lidem postiženým tímto typem cukrovky musí inzulin dodávat, nejčastěji injekčně, nyní prostřednictvím nenápadného injekčního pera. Postihuje desetinu všech nemocných cukrovkou.
Příznaky cukrovky I. typu jsou časté močení, velká žízeň, velký hlad, hubnutí, aniž se o to postižený snaží, únava nebo slabost.
Cukrovka II. typu je charakterizována mimo jiné vysokou hladinou tuků v krvi, protože inzulin se podílí i na zpracování tuků, přijatých z potravy. Je-li ho nedostatek, tuk není uložen do buněk jako nutná zásoba, ale je naopak uvolněn. Příznaky cukrovky II. typu jsou: častější močení, velké množství moči, únava, snížená výkonnost, hubnutí (s cukrem se ztrácí i energie), odvodnění a žízeň (nemocní vypijí za den 5 až 6 l tekutin), velký hlad a rozostřené vidění. Někdy může být signálem i suchá svědící kůže, časté infekce nebo pomalé hojení ran a odřenin. Léčba cukrovky II. typu spočívá v podávání antidiabetik, která mají snížit hladinu cukru v krvi. Součástí léčby je i dieta a pohybový režim.
Porucha metabolismu živočišných bílkovin
Většina lidí se domnívá, že hlavní trávicí funkci mají enzymy, vylučované v ústech, žaludku a slinivce břišní. To je však omyl, protože na trávení živočišných bílkovin a tuků se podílejí z největší části mikroorganismy, přítomné ve střevě. Bílkoviny a tuky se štěpí dvěma různými procesy – hydrogenací a oxidací. Záleží na množství mikroorganismů, které za tyto procesy odpovídají. Budete-li jíst nadměrné množství určitých bílkovin, v těle se vám rozmnoží příslušné mikroorganismy, v případě živočišných bílkovin bakterie z rodu Clostridiae. Budete-li konzumovat přemíru tuků, rozmnoží se mikroorganismy likvidující tuky, budete-li mlsat hromady sladkostí, rozmnoží se mikroorganismy určené k likvidaci cukrů.
Při nadměrném přísunu živočišných bílkovin a tuků může vznikat velké množství jedovatých látek s karcinogenním účinkem – peroxidy, epoxidy a další. Ve zvýšené míře se rovněž vytváří žluč a žlučové kyseliny, které samy o sobě hrají důležitou roli při vzniku nádorů. Některé jedovaté sloučeniny jsou vázány na jiné látky a odcházejí tedy se stolicí, velká část se jich však může vstřebávat a zatěžovat tak játra.
U všech lidí s nádorem byly nalezeny poruchy střevní mikroflóry se vznikem karcinogenních látek z živočišných bílkovin a tuků. V tomto směru nejsou chráněni ani vegetariáni, protože například i z určitých sójových výrobků mohou vznikat karcinogeny.
Je tedy třeba dbát na dvě věci. Zaprvé si hlídat složení střevní mikroflóry. Tu narušují alergické a autoimunitní reakce. A právě vznik posledně jmenované reakce je podporován nadměrnou konzumací masa a rozmnožováním určitých mikroorganismů ve střevě. Při špatném složení mikroflóry se ve střevě produkuje alkohol, aldehyd, merkaptan a mnoho dalších velmi škodlivých látek. Zadruhé je třeba vědět, jaký sklon k trávení problematických potravin máte. Pokud ve vašem případě existuje nějaká dispozice, můžete ji výrazně snížit vhodnou dietou.
Podobným způsobem jako na bílkovinu živočišnou a rostlinnou může organismus reagovat i na bílkovinu kravského mléka – kasein. Nezpracovaný kasein je nervový jed, takže mnoho psychických a nervových poruch má v pozadí metabolickou poruchu kaseinu. Najdeme ji u depresí, astmatu, neuróz, neklidu, migrény či roztroušené sklerózy.
Recepty pro inspiraci
Pomazánka z uzeného tofu
Uzené tofu, cibule, sójová omáčka bez glutamátu sodného, olivový olej, nerafinovaná mořská sůl
Větší množství cibule osmahněte na oleji. Přidejte nastrouhané tofu, podlijte vodou a krátce povařte. Směs poté rozmixujte, přidejte sójovou omáčku, pár kapek oleje a drcený česnek.
Pomazánka je vynikající na krajíčcích žitného chleba.
Těstoviny s ořechovou omáčkou
Těstoviny z tvrdé pšenice, sójová smetana, vlašské ořechy, 50 g másla, majoránka, pepř, nerafinovaná mořská sůl
Smetanu rozehřejte na pánvi, nasypte do ní mleté vlašské ořechy a 4 až 5 minut vařte do zhoustnutí. Opepřete, osolte a přidejte špetku majoránky. Uvařené těstoviny pokapejte rozpuštěným máslem a podávejte přelité omáčkou.
Fazole na paprice s haluškami
Strakaté fazole, cibule, sójové mléko, mletá sladká paprika, lžička mleté pálivé papriky, špaldová a pohanková mouka, bio vejce, olivový olej, nerafinovaná mořská sůl
Přes noc namočené fazole uvařte. Lehce orestujte nakrájenou cibulku a přidejte k ní mletou papriku a fazole. V sójovém mléku rozmíchejte lžíci pohankové mouky a za stálého míchání ji vlijte do fazolí. Povařte. Na závěr zakapejte olivovým olejem.
Halušky: Smíchejte pohankovou a špaldovou mouku ve stejném poměru, přidejte vejce a vodu a osolte. Vytvořte hladké, ale těžší těsto. To vložte do síta s velkými oky a vařečkou ho tlačte krouživý pohybem rovnou do vroucí vody.
Dana Čermáková
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.