Narodil se 9. března 1934 a před padesáti pěti lety, přesně 12. dubna 1961, se během 108 minut letu v kosmické lodi Vostok stal v té době nejpopulárnějším člověkem planety Země, kterou v tento den jako první kosmonaut na světě obletěl.
Jmenoval se Jurij Alexejevič Gagarin. Životní dráha tohoto chlapce z obce Klušino ve Smolenské oblasti dnešního Ruska, tehdejšího Sovětského svazu, stoupala velice strmě. Skončila však 27. března 1968 dodnes přesně nevysvětlenou tragédií.
Gagarinova vášeň pro létání se nejdříve realizovala v tehdejším saratovském aeroklubu civilního létání. Na podzim roku 1955 byl přijat na vojenskou leteckou školu v Orenburgu, kterou přes některé konflikty absolvoval v roce 1957 s vynikajícím prospěchem. Nastoupil profesionální dráhu stíhacího letce na vojenské základě u Murmanska za polárním kruhem. Létal na tehdy moderních strojích MiG-15bis.
27.října se oženil se zdravotnicí Valentinou Ivanovnou Gorjačevovou, s níž měl dvě dcery, Jelenu a Galju. V lednu 1959 rozhodla tehdejší sovětská vláda o výběru budoucích kosmonautů. Z více jak tří tisíc možných adeptů, zkušených letců, bylo vybráno 206 kandidátů, mezi nimiž Jurij Gagarin samozřejmě nechyběl. Úspěšně absolvoval řadu náročných prohlídek a pohovorů a dostal se do užšího výběru mezi 20 budoucích kosmonautů. Tato skupina byla později zúžena na pouhých šest kandidátů, v níž Gagarin byl na prvním místě. Nemalou roli na tomto výsostném pořadí hrála Gagarinova srdečnost a skromnost. Jako náhradník byl vybrán kosmonaut Titov. Celý proces výběru kosmonautů probíhal v režimu značného utajení. Snaha předstihnout další světovou velmoc – USA – v boji o prvenství člověka v kosmu bylo téma navýsost politické. Až 10. dubna 1961 byl za přítomnosti kamer a vybraných činitelů formálně oznámen start kosmické lodi Vostok s Gagarinem na palubě a Titovem v záloze.
11. dubna 1961 v ranních hodinách byla na kosmodrom Bajkonur vyvezena raketa a probíhaly poslední přípravy ke startu. 12. dubna po speciální snídani absolvovali oba kosmonauti krátkou zdravotní prohlídku, po níž byli ve skafandrech odvezeni na startovní plošinu. Gagarin byl usazen na svém místě v lodi a v 6 hodin 7 minut světového času odstartoval k prvnímu kosmickému letu člověka. Let trval 108 minut. Gagarinovi bylo 27 let.
Uskutečnění prvního kosmického letu člověka Sovětským svazem vyvolalo pochopitelně řadu reakcí světových politiků. Prezident USA J. F. Kennedy na situaci reagoval 25. května 1961 vyhlášením ambiciózního cíle amerického kosmického programu – letu člověka na Měsíc do konce desetiletí. (Program byl naplněn 20. července 1969, kdy na povrch měsíce vystoupili američtí kosmonauté Neil Armstrong a Buzz Aldrin.)
Z dosud neznámého vojenského letce J. A. Gagarina se stal během hodiny nejpopulárnější člověk planety, čehož sovětská vláda náležitě využila k propagačním účelům. Byl vyznamenán nejvyššími sovětskými řády a jeho politická kariéra začala strmě stoupat, částečně však na úkor jeho prvořadé profese – letce a kosmonauta. Nekonečná řada banketů, při nichž si každý chtěl s významným hostem připít, nezůstala bez následků. Gagarin přibral, přestal sportovat a namísto létání se proháněl autem po Moskvě. Vážný incident se odehrál v září 1961 při jeho dovolené na Krymu. Flirt se zdravotní sestrou skončil skokem z balkónu, rozbitou hlavou a měsíčním pobytem v nemocnici. Manželství s Valentinou zůstalo sice nerozloučené, ale problémy s rychlými auty a alkoholem se táhly ještě několik let.
Přesto však se Gagarin výrazně podílel na dalších sovětských programech kosmických letů, v roce 1966 byl zařazen do skupiny, připravované k přistání na Měsíci. Úspěšně vystudoval vojenskou leteckou inženýrskou akademii v Moskvě a vrátil se k létání. 27. března 1968 měl provést let s instruktorem na cvičném letounu MiG-15UTI, mimochodem vyrobeném v pražském leteckém podniku Aero Vodochody. S instruktorem vzlétli do výšky 4200 m. V 10.30 ohlásili oba letci splnění úkolu a dostali od řídícího letu povolení k návratu. Ten měl však tragický konec. Trosky letounu, v němž oba piloti v čele s Gagarinem – chlapcem, který se proslavil – našli svoji smrt, byly o několik hodin později nalezeny 65 km daleko od startovacího letiště. Okolnosti tragické nehody či odsouzeníhodné nedbalosti kteréhokoliv účastníka tohoto letu nebyly nikdy uspokojivě objasněny a koluje kolem ní řada nejasností i více či méně věrohodných konstrukcí. 30. března 1968 byl první kosmonaut světa Jurij Alexejevič Gagarin pohřben se všemi vojenskými poctami na čestném pohřebišti u Kremelské zdi v Moskvě.
Jurij Gagarin je připomínán v řadě filmů, knih a písní. Pravděpodobné prvenství má v této formě popularizace Československo. Již dvě hodiny od startu rakety zazněla na stanicích československého rozhlasu píseň Pozdrav kosmonautovi, známější pod názvem Dobrý den, majore Gagarine autorů Jaromíra Hniličky a Pavla Pácla v hudebním provedení tehdejšího orchestru špičkového jazmanna Gustava Broma, který text také nazpíval. Již 29. dubna 1961 navštívil J. A. Gagarin Československo a byl triumfálně vítán nadšenými davy. Od tehdejšího prezidenta A. Novotného obdržel Řád hrdiny socialistické práce a stal se opravdovou celebritou dubnových dnů před padesáti pěti lety. Naprostá většina obyvatel Československa v něm viděla v prvé řadě člověka, který jako první obletěl zemi a jehož úsměv byl zcela upřímný, i když, jak vzpomínají tehdejší novináři, občas v sobě nesl únavu z té přemíry pozornosti.
Srovnávat současné parametry kosmických programů s podmínkami prvního letu člověka do vesmíru by bylo naprosto absurdní. Nicméně si dovolím připomenout jeho slova při tom jediném a krátkém obletu zeměkoule :
„Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme ji a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji“.
Berme to jako memento, které ani po těch padesáti pěti letech neztratilo nic na svém obsahu. Dnes je možná aktuálnější, než v onen 12. duben 1961.
Miroslav Štrobl
Prameny: wikipedie
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.