0

Hlavní orgány pentagramu II

JÁTRA ANEB HLAVNÍ DETOXIKÁTOR

Každý zdravotní problém se projevuje určitými vnějšími čili klinickými příznaky. Zdůrazňuji, že jde jak o projevy fyzické, tak i psychické, zejména o sny, ale i o povahu, nálady a celkový pohled na svět – což souvisí s propojeností fyzického a psychického (a také duchovního) v nás.
A každý zdravotní problém má svůj původ v toxické zátěži některého z hlavních orgánů pentagramu.

Játra společně se žlučníkem mají hlavní slovo u alergií, cévního systému a v protinádorové imunitě. Sama o sobě jsou především detoxikačním orgánem, protože přes ně prochází veškerá krev v těle, vychytávají tedy veškeré toxiny pomocí obrovského množství enzymů – jak látky přiváděné do těla v podobě potravy, tak
i odpadní produkty. Jde o několik tisíc různých reakcí. V jaterních buňkách se tvoří žlučové kyseliny, které slouží k trávení tuků ve střevě. Vznikají v nich také zásoby glykogenu, polysacharidu důležitého pro udržování energetické bilance. Jsou rovněž skladištěm některých vitaminů, především skupiny B. A také se v nich vytváří cholesterol (90 %) jako základní stavební kámen některých hormonů, buněčných membrán a mnoha dalších látek v organismu nezbytných.
Játra působí na mnoho orgánů, tkání a funkcí v těle. Významným způsobem ovlivňují centrální nervový systém, zejména mozková centra řídící imunitní procesy protinádorové
a také ty zaměřené na poruchu autoimunitního a alergického charakteru.
Ovlivňují rovněž periferní nervy, které řídí funkce pohybové i pocitové po celém těle. K nim se řadí například hlavové nervy nebo nervy vycházející z páteře. Periferní nervový systém hraje významnou roli i při vzniku astmatu (v kombinaci s alergií a poruchou vegetativního nervového systému), ekzému, neuralgických bolestí nebo obrn periferních nervů.
Játra mají také vliv na činnost nadledvinek, zejména na jejich kůru produkující protistresové hormony jako kortizol, a pohlavní hormony.
V emocionální oblasti ovlivňují agresi.
K orgánům tohoto okruhu patří Langerhansovy ostrůvky ve slinivce břišní ovlivňující produkci inzulinu, mazové žlázy, nehtové lůžko, oční spojivka, horní víčko, penis, varlata, pochva, periferní nervový systém
a spánkový a temenní lalok velkého mozku.

LEDVINY ANEB ÚSTŘEDNÍ ČISTIČKA
Při řazení jednotlivých okruhů jsem se řídila podle životně nezbytných funkcí. Ledviny v tomto „pořadníku“ zůstaly na posledním místě, nic to však nemění na jejich významu pro život. Jsou totiž hlavním vylučovacím orgánem, tedy jakousi centrální čističkou odpadních produktů.
Začněme však lymfatickým systémem. Že moc nevíte, o co jde? Není divu, moderní medicína se o něj nijak zvlášť nezajímá, ačkoliv jde o veledůležitý systém! Lymfa slouží jako kanalizace, ale zároveň i jako rozvod imunitních buněk, neboť prochází – stejně jako krev – všemi, i těmi nejmenšími tělními strukturami (omývá každou buňku). Tedy i místy, v nichž vznikají jednotlivé složky imunity. Její řečiště je obrovské: nejmenší trubičky se spojují ve větší a větší, prostupují a obepínají všechny orgány, tkáně a struktury. Odvádí nečistoty, to znamená metabolity, mrtvé infekční útočníky i v boji zabité buňky imunitního systému (například mrtvé bílé krvinky) a zároveň přivádí „novou krev“ – čerstvé a svěží imunitní bojovníky připravené zlikvidovat každého vetřelce. Odpad se filtruje přes nespočet lymfatických uzlin.
A bohužel se v nich také ukládá, což bývá příčinou mnoha zdravotních problémů.
Lymfatické cévky, cévy a trouby ústí do krevního řečiště v žilách, aby odpad mohl být z těla vyloučen. A tuto funkci zastávají ledviny, přes které prochází veškerá žilní a tím i odpadní krev. Není divu, že ledviny jsou, společně s játry, nejpostiženějším orgánem naší civilizace.
U žen ledviny ovládají – kromě pochvy spadající pod játra – celé gynekologické ústrojí, tedy dělohu, vejcovody, vaječníky a parametria neboli vazy držící dělohu v příslušné poloze. U mužů zase prostatu.
Jsou řídícím orgánem pro klouby, zejména kolena, a kosti, a to jak pro dřeň, tak i vlastní kostní tkáň (kostní trámčina neboli spongie). Tím pádem i pro páteř, přesněji řečeno pro přechod mezi její hrudní a bederní částí (ostatní části páteře ovládají další mateřské a dceřiné orgány – krční páteř tenké střevo, oblast mezi lopatkami okruh sleziny a bederní páteř a přechod mezi krční a hrudní částí tlusté střevo).
Ledviny v součinnosti s imunitním a hormonálním systémem a vitaminově-minerálovým hospodářstvím organismu rozhodují o kvalitě vlasů. Ovlivňují také funkčnost a imunitní vlastnosti lymfy neboli mízy. Podléhá jim rovněž vnitřní ucho a ovlivňují vznik úzkosti jako nejčastějšího psychického příznaku.
Tradiční čínská medicína do ledvin umisťuje vrozenou energii čchi, kterou člověk dědí a využívá ji po celý život. Na začátku jí má určité množství, to však postupně klesá. Úbytky čchi se projevují na funkci močového i pohlavního ústrojí a na energetické vybavenosti organismu.
K orgánům ledvin patří močová trubice, klouby (kromě kyčelního, který ovládají játra), kosti, zuby, děloha, vaječníky, prostata, mícha, štítná žláza a vlasy (přesněji řečeno vlasové váčky neboli folikuly).

JÁTRA

jatraJátra dospělého člověka váží asi 1,5 kg. Jsou největší žlázou našeho těla. Lidský organismus je schopen přežít i při značném postižení jaterní tkáně, a to dokonce při padesátiprocentním zničení, protože játra se vyznačují vysokou schopností obnovy. Jára tvoří více jak 100 000 jaterních lalůčků, jejich základní stavební tkáně. Za 1 minutu jimi proteče 1 500 ml krve, což je 25 % minutového srdečního výdeje. Játra za den vytvoří až 50 g bílkovin.
Játra vylučují žluč, která v trávicím ústrojí pomáhá rozkládat tuky z potravy. Vedle zajišťování látkové výměny
a přeměny nám játra prokazují i mnohé jiné služby: hospodaří s tuky, cukry, aminokyselinami, vitaminy, hormony a stopovými prvky. Vytvářejí většinu srážecích krevních faktorů nezbytných pro život. Přemisťují a chemicky mění léky, alkohol a jiné látky, které mohou být pro tělo velmi škodlivé.
Játra plní významnou úlohu v metabolismu tuků. Cholesterol je tuková látka, obsažená ve všech živých organismech, která je pro existenci života nezbytná, neboť je součástí stavby všech buněk a výchozí látkou pro tvorbu některých hormonů včetně pohlavních. Vzniká z něj vitamin D důležitý pro stavbu kostí. Cholesterol je také nezbytný pro tvorbu žlučových kyselin, bez nichž bychom nemohli trávit potravu. Cholesterol vyrábějí játra v množství nezbytném pro zajištění všech výše uvedených funkcí. Zodpovídají rovněž za hospodaření s cholesterolem přijatým v potravě. Pokud je funkce jater narušena, může dojít k poruše cholesterolového hospodářství a LDL – cholesterol se začne ukládat na stěnách cév, což může vést až k arterioskleróze, ischemické chorobě srdeční, angině pectoris či infarktu myokardu.
Horší než cholesterol je ovšem homocystein (Hcy), vysoce reaktivní aminokyselina. Vyskytuje se v živých buňkách všech vyšších organismů, ale byl nalezen i v rostlinách a bakteriích! Jde o organickou látku ze skupiny steroidů. Vzniká v buňkách a ve zvýšeném množství je toxický do té míry, že vás dokáže za pro něj příznivých okolností velice rychle zabít. Při jeho normální látkové přeměně se 90 – 95 % vzniklého Hcy účastní chemických procesů v buňce a jen zbytek se dostává do krve. Běžně tak ovlivňuje základní životní procesy, jako je hospodaření s kyslíkem, řízená tvorba energie, její ukládání a využívání. Má vliv i na rozmnožování buněk.
Zárukou správného chování homocysteinu je normální aktivita určitých enzymů a tří vitaminů – B6, B12 a kyseliny listové. Pokud nastane defekt těchto enzymů nebo chybí některý z trojice vitaminů, dojde k poruše metabolismu homocysteinu spojené
s jeho hromaděním v těle. Nastane plíživé patologické působení otravující celý organismus, které vede ke vzniku mnoha nemocí. Spojí-li své síly škodlivý LDL-cholesterol a homocystein, zvyšuje se riziko postižení srdce a cév až o 30 %! Vinou homocysteinu však nevzniká jen infarkt myokardu a cévní onemocnění, ale i předčasné stárnutí, deprese, demence (i Alzheimerova choroba), syndrom chronické únavy, ekzémy, zánětlivá revmatická onemocnění, předčasné porody, potraty a vrozené vývojové vady nervového systému novorozenců.
Účinnou zbraní v boji se zákeřným homocysteinem je vyvážená a zdravá strava obsahující zejména výše uvedené vitaminy. Účinně v tomto směru působí pivo, které obsahuje všechny tyto látky. Kromě přirozených likvidátorů nepříznivého působení homocysteinu existují na trhu i přírodní vitaminové přípravky, které metabolicky podporují přeměnu toxického homocysteinu na neškodné látky. Současně výrazně podporují imunitu a pomáhají tělu, aby se vypořádalo s nemocí nebo zabránilo jejímu vzniku. Pomáhají proti infarktu, mozkové příhodě, zvýšené hladině cholesterolu, vysokému krevnímu tlaku, cukrovce, nádorovým onemocněním, depresím, migrénám, syndromu chronické únavy, osteoporóze i poruchám spánku.

LEDVINY

ledvinyLedviny váží u dospělého člověka asi 310 gramů. Jejich hlavním úkolem je filtrovat krev a odstraňovat nadbytečnou tekutinu. K tomu nutně potřebují produkovat různé hormony. Je jím například renin, který se současně účastní i řízení krevního tlaku. Ledvinovým hormonem je také erytropoetin, který stimuluje vznik a vývoj nových červených krvinek v kostní dřeni.
Ledviny více než 30 x za den přefiltrují krev, která putuje naším oběhovým systémem. U normálního dospělého člověka jimi za den proteče asi 170 litrů. Odpadní látky přecházejí do 2 milionů mikroskopických trubiček, tenčích než vlas. Za celý život vymočíme 41 000 litrů tekutin, což by zaplavilo fotbalové hřiště. Ledviny také regulují obsah solí a vody v našem těle.
Ledviny ovlivňují stav kostí. Po ukončení období růstu (mezi 18. a 25. rokem života) má člověk zpravidla 206 kostí. Největší je kost stehenní, u dospělého dlouhá asi 45 cm, a nejmenší třmínek ve středním uchu, který pomáhá přenášet zvuk do vnitřního ucha. Je velký pouhých 5 milimetrů.

V příštím vydání se budu věnovat mozku jako nejhlavnějšímu orgánu
z hlavních.

Dana Čermáková

Leave a reply