Když jsem do březnového vydání našeho měsíčníku připravovala článek o gigantickém socialistickém projektu velkoplošných sadů na Kutnohorsku a jejich zavlažování vodou z Labe pomocí obrovských akumulačních nádrží, věděla jsem, že kromě zásobní nádrže na Sukově a na Malé Vysoké byla třetí vybudována na hřebenu Železných hor v závlahové lokalitě kolem Bílého Podolí. Na letecké mapě jsem po ní však pátrala marně. Až starosta Bílého Podolí Jiří Desenský mi pomohl – zavolal pamětníkovi, který ji situoval nad nedaleké Horušice. Na rozdíl od Kutné Hory, kde z původních sadů zbyl jen zlomek, je Bílé Podolí na hranici kraje sady obklopeno ze všech stran. Na jaře tu musí být krásně…
Ovocné sady kolem vašeho městyse plodí dál díky společnosti Sady Bílé Podolí. Zaměstnává také místní?
Ano, je největším zdejším zaměstnavatelem, a to celoročním, protože má chladírenské sklady. Kvalita ovoce – jablek, hrušek, broskví, meruněk, třešní, višní a slivoní – je mimořádně vysoká, firma dodává ovoce pro kojeneckou výživu, která podléhá přísným kritériím ohledně obsahu zbytků pesticidů a dalších chemikálií, používaných u ošetřování ovoce.
Bílé Podolí má i se Zaříčany a Lovčicemi přes 620 obyvatel. Nabízejí kromě Sadů BP pro ně i jiné firmy pracovní příležitosti, nebo musí vaši občané za prací dojíždět?
Tak máme tu zámečnictví, dvě autoopravny, obchod, také různé zemědělské spolky, ty však poskytují jen sezonní práci. Většina našich obyvatel za prací dojíždí do Čáslavi, Přelouče
a dalších měst v okolí.
Ve funkci starosty jste druhé volební období za nezávislé. Jaké projekty pro zvýšení komfortu žití vašich občanů se vám podařily dosud zrealizovat?
Zmínil bych především kanalizaci. Projekt byl vypracován už v roce 2004, ale až v loňském roce se nám podařilo sehnat na něj dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Stavbu za necelých 52 milionů korun jsme dokončili letos v říjnu. Kanalizace se týká Bílého Podolí a Zaříčan. Naši obyvatelé neměli na projektu žádnou finanční spoluúčast, jediné, co si musí zaplatit ze svého, je připojení své nemovitosti na revizní šachtu. Jde nám o to, aby se připojili všichni, protože vlastní septiky, často zastaralé, jsou problémové
z hlediska průsaků do půdy a spodních vod.
Předpokládám, že máte vlastní čističku odpadních vod?
Samozřejmě, a to už od roku 2009.
Vznikla tedy před kanalizací. Nebývá obvyklejší, že se čistička i kanalizace stavějí současně?
Ano, máte pravdu, nicméně praxe leckdy vaše dobře naplánované záměry zhatí. My jsme samozřejmě počítali s výstavbou obého společně. Žádali jsem o dotace, a stalo se, že dotace na kanalizaci stále nebyla, zatímco dotace na čističku ano. Tak se vybudovala
s nadějí, že dotaci na kanalizaci získáme brzy poté. Dnes je technologie čističky odpadních vod šest let stará, takže jsme ji museli mírně „aktualizovat“. Ale to nebyl žádný nepřekonatelný problém.
Máte obecní vodovod?
Zatím ne. V perspektivním hledáčku je vodovod Maleč – Vrchlice, ale to je otázka budoucnosti. Jde především o kvalitní zdroj vody. Letos j se potýkáme s nedostatkem vody stejně jako většina republiky.
Co se vám v obci podařilo opravit
a zrekonstruovat?
V roce 2013 jsme zateplili budovu Základní školy, pocházející z 19. století, na to jsme získali dotaci opět z programu životního prostředí. Z vlastních peněz (něco přes jeden milion korun) jsme zrekonstruovali podkroví školy, které dnes slouží jako další volnočasový prostor pro různé kroužky, zejména výtvarný.
V roce 2003 byla zrekonstruována kuchyň v mateřské škole, která slouží
i základce, v roce 2011 jsme u budovy mateřinky, pocházející ze 70. let minulého století, vyměnili všechna okna a kompletně vybudovali nové sociální zařízení. V témže roce jsme také
u školy opravili chodník a přechod přes hlavní silnici.
Kolik dětí dnes navštěvuje vaši základní školu a mateřinku? Nemáte problém – podobně jako jiné obce
v regionu – s odlivem mladých obyvatel do větších měst?
V základní škole máme v současnosti 22 dětí, její kapacita je samozřejmě větší. Až do loňska nám děti přibývaly, letos se poprvé projevil úbytek. V mateřské škole máme 25 dětí, její kapacita je naplněna.
Základní školu tvoří dvě malotřídky. Do první chodí děti z první a druhé třídy, do druhé děti od třetí do páté třídy. Já osobně považuji malotřídky, které dnes už málokde najdete, za přínos pro rozvoj dětské osobnosti. Děti jsou samostatnější, dokáží se lépe soustředit na práci, učí se od sebe navzájem. Tím, že se každý den vidí, jsou stále spolu, je menší prostor pro šikanu. Dobré je i to, že i ti starší mohou docházet do družiny. Učitelský sbor tvoří tři paní učitelky a paní družinářka, v mateřince máme dvě paní učitelky.
Starší děti dojíždějí do škol v Čáslavi nebo ve Vrdech, kam je dobré autobusové spojení.
Počet našich obyvatel stále mírně roste, mladí lidé se k nám stěhují, takže
o osud naší obce nemám obavy.
S dopravní obslužností, hrazenou
z prostředků Středočeského kraje, jste spokojeni?
Vcelku ano, i když na některé autobusové spoje, které jsou mimo tento rámec, doplácíme ročně asi 60 tisíc korun.
Jak je to u vás s občanskou vybaveností? Všimla jsem si obchodu.
Na velikost našeho městysu to není, myslím, špatné. Obchod se smíšeným zbožím je velký, provozuje ho vietnamský podnikatel, který má otevřeno sedm dní v týdnu od rána do večera. Jezdí k nám i lidé z okolních vsí. Máme tu poštu, kadeřnictví, zámečnictví, dvě autoopravny.
Hybatelem a organizátorem společenského dění v obcích bývají spolky. Platí to i u vás?
Určitě. Máme tu dobrovolné hasiče, ti pořádají většinu akcí jako plesy, máje, Den dětí, soutěže v hasičském sportu a další. Také myslivce a fotbalový klub FC Bílé Podolí, který hraje první B třídu. Mají krásné hřiště, kde jsme jako obec postavili pergolu před restaurací, instalovali v jejím objektu nová okna
a zrekonstruovali prostory, sloužící hráčům jako zázemí. Zdejší restaurace je jediná v obci a poskytuje občanům své služby každý den odpoledne a večer včetně všech zápasů. Nevaří se tam, ale pití a studené občerstvení nabízí.
Pro budoucnost každé obce je důležité, zda může nabídnout pozemky k výstavbě rodinných domků. Máte takové pozemky?
Pozemky pro soukromou výstavbu jsme dlouho neměli. Asi tři roky jsme jednali s různými majiteli pozemků
v katastru obce, až jsme nakonec loni získali pozemek pro šest stavebních parcel, je to směrem na Starkoč. Na náklady obce ho zasíťujeme včetně veřejného osvětlení a cesty. Jsme nyní ve fázi projektové přípravy.
Jaké máte plány do budoucna, co vás čeká?
Revitalizace chodníků po výstavbě kanalizace na návsi a jinde, zasíťování stavebních parcel, rekonstrukce obecních domů v přilehlých obcích. Připravujeme strategický plán na dalších sedm let, ten poslední byl do letošního roku. Už rok jednáme s římskokatolickou církví o převedení našeho kostela svatého Václava do vlastnictví obce. Církev na jeho udržování, natož na rekonstrukci, kterou potřebuje, nemá peníze. Přitom v kostele se bohoslužby nekonají, obec ho využívá jen na několik akcí ročně, například na vánoční zpívání dětí nebo koncert v rámci žehušických Slavností lesního rohu. Chtěli bychom ho otevřít veřejnosti, pořádat tu kulturní akce nejrůznějšího druhu včetně výstav a snažit se získat na jeho rekonstrukci dotaci.
Na které akce v průběhu roku můžete pozvat vaše občany i návštěvníky?
Ve spolupráci s našimi spolky pořádáme v lednu a v únoru plesy – hasičský, myslivecký, sportovní. V dubnu na Velikonoce je velmi oblíbený turnaj ve hře Člověče, nezlob se.
Ten jste prý vymyslel vy?
Ano, je to skvělá zábava pro děti i jejich rodiče. Organizujeme ho i o Vánocích, ale ten velikonoční je spojen s dárky pro první tři vítěze v podobě perníkových figurek i dalších ocenění.
V květnu pořádáme stavění máje
a rybářské závody pro děti v Lovčicích,
v červnu Den dětí, v červenci příměstský tábor pro děti, v srpnu turnaj v mariáši a soutěž v hasičském sportu, v září opět rybářské závody, tentokrát pro dospělé, v listopadu setkání důchodců a v prosinci mikulášskou nadílku a vánoční zpívání. Akce se odehrávají buď v bývalém kulturním domě, kde je obchod, nebo v kostele sv. Václava a obecních domech v Lovčicích a Zaříčanech. Ty jsme ve spolupráci s hasiči částečně zrekonstruovali.
Děkuji za váš čas a přeji Bílému Podolí rozkvět a prosperitu.
Dana Čermáková
Fotografie autorka
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.