8. srpna uplyne 110 let od narození jedné z nejvýraznějších osobností protinacistického odboje, štábního kapitána, později brigádního generála Václava Morávka. Byl poslední z legendární skupiny Tří králů (Morávek – Mašín – Balabán), kdo odolával léčkám, které na něj připravovali pražští gestapáci.
Václav Morávek se narodil v Kolíně 8. srpna 1904. Rodinné prostředí, prodchnuté upřímnou vírou, jej později přivedlo k jeho legendárnímu životnímu krédu: „Věřím v Boha a ve své pistole“. Po maturitě na kolínském gymnáziu následovalo studium na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě a poté kariéra důstojníka prvorepublikové československé armády v hodnosti štábního kapitána. Po tragických mnichovských událostech a úplné demobilizaci československé armády v roce 1939 je Morávek nucen vrátit se do rodného Kolína, kam byl přidělen jako pracovník tehdejšího Pracovního úřadu.
Velmi brzy ho však jeho vojenské i hluboce upřímné vlastenecké cítění přivádí do řad příslušníků protinacistického odboje a se svými vojenskými kolegy, podplukovníky Josefem Balabánem a Josefem Mašínem, utváří diverzní a zpravodajskou skupinu, která do novodobé vojenské historie vstoupila po názvem Tři králové. Kromě shromažďování zbraní, výroby výbušnin, zajišťování emigrace důležitých lidí a vydávání ilegálních tiskovin prováděla tato skupina přímo v srdci Říše – v Berlíně – pumové atentáty, přivádějící nacisty k zuřivosti.
K významné činnosti „tříkrálové skupiny“ a jmenovitě pak Václava Morávka patřilo udržování spojení mezi agentem A54 Paulem Thümmelem a exilovou Československou zpravodajskou ústřednou v Londýně. Informace, dodávané do ústředny, přispívaly exilové vládě v Londýně k jejímu uznání tehdejším králem Jiřím VI. a následně i k neuznání podpisu pod Mnichovskou dohodou.
Morávek vynikal mezi Třemi králi svojí chladnokrevností a odvahou. Mimo jiné například dokázal v převleku navštívit oblíbenou hospodu šéfa skupiny, pověřené jeho dopadením, nechat si od něho připálit cigaretu a poté mu poslat zdravici s upozorněním na toto setkání – přes jeho šéfa. Pravidelně posílal na pražské velitelství gestapa ilegální časopis, a to spolu s jeho dalšími odvážnými akcemi vyvolalo rozsáhlé akce gestapa na dopadení Tří králů, a tedy i Václava Morávka.
V dubnu 1941 padl do léčky gestapa velitel skupiny, podplukovník Josef Balabán. 13. května byl dopaden Josef Mašín, Morávkovi se však podařilo uprchnout. V úkrytu plánoval způsoby osvobození Mašína z nacistického vězení, ty se však nepodařilo realizovat. V prosinci 1941 se Morávek prostřílel z gestapáckého obklíčení z domu nedaleko Karlova náměstí. Osudným datem se mu stal 21. březen 1942, kdy s mírným zpožděním dorazil na smluvenou schůzku se svým spolupracovníkem Václavem Řehákem. Ten však byl již spoutaný a byl odváděn přesilou gestapáků. Když se jej Morávek snažil zachránit střelbou, byl smrtelně zasažen a na místě zemřel.
Po skončení druhé světové války byl Václav Morávek povýšen prezidentem Benešem do hodnosti podplukovníka in memoriam, v roce 1992 byl jemu i dalším dvěma ze Tří králů udělen Řád M. R. Štefánika II. třídy. 11. září 2004 byla Václavu Morávkovi odhalena pamětní deska na budově kolínské Obchodní akademie. Na Den vítězství 8. května 2005 povýšil prezident Václav Klaus Josefa Balabána a Josefa Mašína do hodnosti in memoriam generálmajorů a Václava Morávka do hodnosti in memoriam brigádního generála.
Miroslav Štrobl
Použité prameny a foto: Historický kaleidoskop 1/2012
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.