0

Tvrz vrácená na náves

Zní to jako z dobrodružného nebo mystery filmu – na návsi v obci Nebovidy na Kolínsku se před několika lety objevila středověká tvrz, do té doby ukrytá za plotem
a hangáry. Ani místní nevěděli, že ji ve své obci mají! Pro ně to byl vždycky špýchar, který se za socialismu přeměnil na zázemí pro místní JZD. Za vzkříšením tvrze stojí občanské sdružení Nebovidská tvrz. Jedním
z jeho zakladatelů je Lucie Doušová. 

DI3-16 - Nebovidská tvrz - foto 6

„Jsem takzvaná náplava, do Nebovid jsme se přistěhovali před devíti lety. Od starousedlíků jsem slyšela, že je tu ‚špýchar‘ v areálu bývalého družstva. Začala jsem se o to zajímat, byla jsem maminka na mateřské. Zjistila jsem, že objekt, skrývající se za plotem mezi hangáry, je středověká tvrz. Jako zastupitelka jsem si vyžádala vstup do areálu. To, co jsem uviděla, bylo – nepopsatelné… Ohromná historická stavba s rozbořenou střechou, zarostlým nádvořím, opadanou omítkou, plná nepořádku. Přesto mě to místo uchvátilo svou atmosférou, mělo své kouzlo genia loci. Pocítila jsem touhu pro ně něco udělat, vzkřísit tu život… A tak jsem založili spolu s několika nadšenci občanské sdružení Nebovidská tvrz na obnovu této kulturní památky.“

Cesta ke statusu kulturní památky však nebyla jednoduchá. Tvrz byla v majetku státu, pak byla převedena na obec, která však – i vzhledem ke svému rozpočtu – neměla a dodnes nemá dostatečné prostředky na její zakonzervování, natož obnovu. Na tvrz byl dokonce vydán demoliční výměr. Zkáze památky se podařilo zabránit takříkajíc za pět minut dvanáct díky iniciativě místního občana, který upozornil na existenci tvrze příslušné orgány a ty ji vyhlásily v roce 2001 za kulturní památku ČR.

Již pět let se členové spolku snaží tvrz postupně opravovat. Není to rozhodně jednoduché, protože objekt je rozsáhlý. Zatím se jim podařilo kromě úklidu
a vyklizení celého areálu opravit střechy nad východním, jižním a západním křídlem z dotace havarijního fondu ministerstva kultury, staticky zajistit obytnou budovu a opravit její krovy. Střecha obytné budovy Nebovidské tvrze se částečně zřítila v roce 2012 vlivem dlouhodobého zatékání, protože nebyla udržována bývalým vedením obce.
V dubnu 2015 dokonala započatou zkázu vichřice. Krovy byly dokončeny
v listopadu loňského roku, střechu provizorně nahrazuje plachta. Letos by chtěli opravu střechy dokončit, čímž bude celý čtvercový objekt tvrze zastřešen. Obnovili renesanční vstup v západním křídle a klenbu křídla a spoustu dalších věcí.

DCIM100GOPROG0014635.

Důležitou součástí revitalizace Nebovidské tvrze byla i obnova nebovidské návsi, která se podařila za podpory grantu TPCA Pro Kolínsko a grantu nadace VIA Místo kde žijeme. Zbourali všechny průmyslové přístavby
a zadali vypracování projektu renomovaným architektům. Obyvatelé obce v rámci komunitního plánování  dostali možnost se na podobě nové návsi podílet, na plánech a realizaci návsi – veřejných brigádách se podílelo několik desítek obyvatel. Dnes tak můžeme v Nebovidech vidět náves s autobusovou zastávkou
v podobě pergoly se zelenou netřeskovou střechou, kde je stromová lavička od výtvarníka  Lukáše Gavlovského
z Kostelce nad Černými lesy, a „Neboviden“ neboli kovovou věž, inspirovanou strukturou zdiva tvrze, od výtvarníka Tomáše Vaňka z Mladé Boleslavi.

Při obnově tvrze a NEBOnávsi pomohla také Nadace VIA a Severní energetická, a. s.

Dnes obyvatelé Nebovid mají ke tvrzi jiný přístup než kdysi.

„Myslím, že díky našim aktivitám svůj názor na existenci tvrze upravili,“ říká Lucie Doušová. „Už nejsou proti, tvrz vnímají jako něco, co je pro obec přínosné a o co stojí za to se starat.“

DI3-16 - Nebovidská tvrz - foto 2

Však také se spolek Nebovidská tvrz snaží tvrz otevřít široké veřejnosti,
o čemž svědčí akce, které tu od roku 2011 pořádají. Od připomenutí Vánoc s tradičními zvyky přes oslavu letního slunovratu až po letní kino a hudební festival.

„Letos můžeme návštěvníky pozvat koncem června na Kouzla a kejkle na tvrzi (25. 6.), v létě na čtyři představení letního kina (1. 7., 15. 7., 29. 7., 12. 8.),  koncem srpna (27. 8.) na hudební festival, začátkem září (3. 9.) na Dny Evropského kulturního dědictví a v prosinci opět na Vánoce na tvrzi (10. 12.),“ vyjmenovává akce na Nebovidské tvrzi Lucie Doušová.

K úspěchu akcí, které organizačně
i technicky zajišťují členové spolku vlastními silami (vyrábějí si kostýmy i rekvizity), přispívá i skutečnost, že se jim v loňském roce podařilo vybudovat na tvrzi kovárnu, apatyku a svíčkárnu za podpory Nadace VIA. Sponzorsky pomáhají i drobní podnikatelé a živnostníci v místě i okolí.

„Od začátku jsme usilovali o komunitní spolupráci. Zastáváme názor, že jako obyvatelé obce jsme povinováni podílet se na veřejném prostoru, snažit se ho zlepšit, aby se tu lidem dobře žilo. Víte, já jsem rodilá Kolíňanka, a teprve když jsem se přestěhovala na vesnici, uvědomila jsem si, že tady nic nefunguje automaticky jako ve městě, všechno si musíte udělat sami, vlastním přičiněním.“

DI3-16 - Nebovidská tvrz - foto 3

S touto filozofií členové spolku Nebovidská tvrz také přistupují k práci na obnově tvrze. Brigády jsou samozřejmostí, za poslední dva roky na obnově návsi
a opravách tvrze odpracovali nejen členové spolku, ale i dobrovolní brigádníci více než 10 tisíc hodin. Ale nejsou sami, kdo přiloží ruku k dílu, účastní se i místní občané, například seniorky z Klubu Beseda, některé z nich jsou dokonce členkami spolku. Na akcích se podílejí například jako palačinkářky, jejich palačinky jsou prý vyhlášené.

„Jsou to naše vzory,“ říká na adresu aktivních seniorek Lucie Doušová. „Mají neutuchající energii pomáhat a dělat něco pro obec.“

Mobiliář, který je nyní na tvrzi k vidění, je sebrán po okolí, původně tam nebyla ani židle. Několikaleté sbírání starých věcí po půdách a sklepích přineslo své ovoce i v podobě Muzea vesnice, které loni před Vánoci otevřeli v budově špýcharu. Loňské Vánoce se vůbec vydařily, navštívilo je 1200 lidí! To je na tak malou obec jako Nebovidy úctyhodné číslo. Představení letního kina (hrají se dvě představení za sebou – nejdříve pro děti a pak pro dospělé) navštíví v průměru 160 lidí. Vstupné je skutečně symbolické – 30 korun za dítě a 40 korun za dospělého.

„Pokryje nám autorské poplatky a poplatky za zapůjčení filmu.“

A co čeká spolek Nebovidská tvrz v letošním roce?

„Plánujeme opravit dveře do jednotlivých částí tvrze, vybudovat na nádvoří pódium a dotáhnout do konce projekt Muzea vesnice,“ vypočítává Lucie Doušová.

Nelze než popřát, aby se jim všechny plány podařily zrealizovat, a pozvat
i vás, naše čtenáře, k návštěvě některé
z akcí na Nebovidské tvrzi.

Dana Čermáková

Fotografie archiv spolku Nebovidská tvrz

 

Tvrz Nebovidy

DI3-16 - Nebovidská tvrz - kresba

V průběhu 14. století byly Nebovidy rozděleny na dvě části a v každé z nich vznikla tvrz. Tvrz v dolní části obce vznikla před rokem 1407, kdy tuto část obce vlastnil Jan ze Struhařova. Jeho nástupce, Petr ze Struhařova, ji v roce 1436 prodal Václavu z Klenové a ten celý majetek obratem prodal Janovi z Kozojed, bratru své manželky Machny. Při tomto prodeji se také poprvé písemně zmiňuje již vystavěná tvrz. V roce 1473 spojil obě části Nebovid Jindřich z Nebovid, předek zemanské rodiny Chotouchovských z Nebovid, sídlící do této doby na horní nebovidské tvrzi Okrouhlá. Spojenou obec prodal jako jeden celek Janu Plzákovi z Nebřežin kolem roku 1475 a od něho ji v roce 1477 získal kutnohorský měšťan Mikuláš Rezek z Veselé. Ten si za své nové sídlo zvolit tuto (dolní) tvrz a horní tvrz Okrouhlou nechává přestavět na faru. V roce 1544 získal dolní tvrz kutnohorský měšťan Jan Hanykéř ze Semína, povýšený do rytířského stavu. Po něm ji drželi jeho synové Jan a Boleslav, později pak jejich potomci, z nichž Vilém Hanykéř ze Semína (Janův syn) v roce 1564 vyplatil všechny podíly a stal se jediným majitelem panství. Za Hanykéřů byla původní malá gotická tvrz přestavěna a rozšířena v renesančním stylu. Vznikla výrazná jednopatrová trojkřídlá budova opevněná příkopy
a valy. Po smrti Viléma Hanykéře († 1580 ?) vyženil tvrz Jan Jiří Háša z Újezda, který zřejmě v přestavbě ještě několik let pokračoval, ale jelikož Nebovidy zadlužil, museli je jeho děti roce 1610 prodat hlavnímu věřiteli, Pavlu Hrabaňovi z Přerubenic. Ten Nebovidy připojil ke svému panství Červené Pečky, takže tvrz přestala rázem sloužit jako panské sídlo a byla nadále využívána pouze pro hospodářské účely.
V roce 1713 byla tvrz tehdejším majitelem panství Karlem Jáchymem Bredou upravena na sýpku a sklady, a tomuto účelu sloužila až do 90. let 20. století. Při této přestavbě došlo k zabílení sgrafit, zrušení pavlačí, vybourání příček místností v 1. patře a k zazdění velkých renesančních oken, která nahradila malá sýpková okna, patrná na tvrzi dodnes. V roce 2001 bylo na poslední chvíli zabráněno jejímu zboření, když byla krátce před demoličním rozhodnutím zapsána mezi nemovité kulturní památky.

Dolní nebovidská tvrz se dochovala pozoruhodně dobře, přestože přes 400 let sloužila pro zemědělské potřeby. V celé své hmotě se dochovala v původním rozsahu mohutná jednopatrová budova trojkřídlého půdorysu, na severní straně doplněná dvěma mladšími stavbami (stáj a patrový obytný dům), pocházejícími z barokní přestavby na sýpku. Jednotlivá křídla tvrze se od sebe liší svou délkou
i šířkou, přestože zvenčí tvrz působí rovnoměrně. Východní křídlo je nejkratší a v úrovni mírně zapuštěného přízemí a částečně i v nároží prvního patra obsahuje konstrukce původní gotické tvrze. Zdivo v nároží je dvojnásobně silné, což by mohlo nasvědčovat existenci věže v této části stavby. Z pozůstatků gotického zdiva se dá usuzovat na pokročilejší stavební řešení s jedním nebo dvěma obytnými křídly. Z gotické periody se ještě dochovalo ostění dnes zazděného okna na barokním severním křídle, které zde bylo druhotně poskládané
z částí zkoseného gotického ostění s otvory pro mříž. Zbylé zdivo pochází z renesanční přestavby, při které vzniklo i současné rozdělení místností s valenými výsečovými klenbami s hřebínky v přízemí
a také zbytky velkých oken v prvním patře, později zazděných. Na vnějších stěnách tvrze se dochovaly zbytky dvou druhů sgrafit, které by mohly dokládat etapovou výstavbu (nejedná se o dvě vrstvy, kde by jedna překrývala druhou). Ve větším rozsahu se na východním křídle dochovaly zbytky náročně graficky provedených úhlopříčně dělených a stínovaných obdélníků, imitujících zdivo z bosovaných kvádrů. Druhý typ sgrafit na západním křídle je v prostředí českých tvrzí zcela výjimečný – tvoří ho nekonečný kobercový vzor, který je doplněn červenou barvou, takže po dokončení působil jako bílá síť vzájemně se prostupujících osmiúhelníků s vloženými čtverci na červeném podkladě. Oba druhy sgrafita končí pod římsou uceleným řádkem, takže renesanční stavba nebyla vyšší než dnes.
V zazdívkách bývalých renesančních oken se dochovaly celé díly jejich původních pískovcových ostění. Barokní budova stáje na severní straně nádvoří je sklenuta barokní valenou klenbou s lunetami a v jejím průčelí se stejně jako protilehlé stěně obytné budovy dochovaly zbytky záklenků po bráně. Součástí areálu tvrze je i patrový obytný dům stojící na jeho severovýchodním nároží, který vznikl pravděpodobně jako novostavba na místě staršího stavení někdy v 1. polovině 19. stol. Vzhledem k tomu, že dům nemá již několik let na jedné části střešní krytinu, došlo v patře budovy vlivem zatékající vody k samovolnému opadání novějších vrstev omítek, pod kterými se v roce 2013 objevily dekorativní malby zobrazující dřevěné táflování neogotických tvarů. Dekorativní malby jsou i na stropě a její fragmenty jsou patrné i v ostatních prostorách patra
i přízemí. Vzhledem k pouze částečnému odkrytí lze malby předběžně datovat do poslední třetiny 19. stol.

Leave a reply