Každý první zářijový víkend už po léta patřívá v Malešově patnáctému století. Ani letos tomu nebylo jinak.
Čtrnácté dobývání malešovské tvrze se neslo až v rutinérské pohodě. Ono pořádat nějakou akci tak dlouho s sebou nese jistou únavu, ale zároveň i nesmírnou zkušenost. A ta byla letos znát. Pořadatelé už vědí, co na diváky platí a čeho se vyvarovat. A tak ti, kteří sem letos vyrazili, nemohli odejít zklamáni. Snad jen z vystoupení šermířské skupiny, při němž „Mnozí efektové“ cákali krev až do diváků. A ti se zhnuseně otáčeli při vytahování střev na scéně, tak to snad opravdu nemuselo být.
Ale bitva mi to vynahradila, ta byla taková, jak ji zde mám rád. S humorným nadhledem, nebránil bych se slovu sranda. Sranda, kterou v zápětí střídaly tvrdé drsné souboje a bitky v prachu nádvoří, při kterých se tajil dech a diváci zapomínali, že je to jen jako. Už proto, že žoldnéři v plechu padali divákům takřka k nohám. A řinčení zbraní tu je proklatě blízko od provazu, dělícího účinkující od osob přihlížejících.
Čtrnáctý ročník není první. Málokdo už si dnes pamatuje, v jak zuboženém stavu byla tato tvrz při tom prvním. Neuvěřitelné množství práce se tu za ta léta udělalo a letošní přírůstek – vstupní brána, přesná replika karlštejnské brány – mi doslova vyrazil dech. Kouzlo oživlé historie tu dostává hmatatelný rozměr. Patnácté století je tady současnost. Těším se na příště.
Karel Novotný
Leave a reply
You must be logged in to post a comment.