Byla jednou jedna malá, poslušná holčička. Maminka ji stále strojila do červeného oblečení, a tak jí všichni začali říkat Červená karkulka.
Karkulka žila ve městě poblíž prodejny Albert a její babička bydlela v nedalekém lese Zapadákově. Blížily se babiččiny narozeniny, tak se milá Karkulka zastavila v supermarketu, aby koupila babičce lahvinku moštu, rumové pralinky, gumové medvídky a k tomu přibrala makový závin. Babičce napsala hezké přání a připravila se na cestu. Cestou natrhala luční kvítí, celý nákup nesla v síťovce a s písničkou od Kryštofa jí cesta rychle ubíhala. Vtom jí zazvonil mobil. Byla to maminka a ptala se jí, jestli nezapomněla koupit mošt. Karkulka měla dobrou náladu a mamince odpověděla, že má pro babičku všechno a že bude za chvilku u ní...
Rubrika Z dílen žáků
V květnu proběhla preventivní akce pro žáky 1. ročníku Vyšší odborné školy, Střední průmyslové školy a Jazykové školy s právem SJZ za podpory Města Kutné Hory a SRPDŠ.
Akce je ze strany žáků kladně hodnocena. Přikládáme článek:
Dne 26. 5. 2015 jsme (třída E1C) stejně jako ostatní první ročníky navštívili přednášku dr. Kašparové a jejího manžela JUDr. Kašpara. Myslím, že mluvím i za ostatní, když řeknu, že obě přednášky nám osvětlily leccos doposud neznámého a byly velmi poučné.
Nejdříve jsme byli poučeni o našich právech, ale nezapomínejme, že ruku v ruce s právy jdou i povinnosti, které se z právního hlediska s patnáctým rokem našeho věku stávají nedílnou součástí našich životů. Od pana JUDr...
Počítače provázejí moji generaci už od dětství. Mnoho lidí si bez nich nedokáže představit život. Já jsem na tom podobně, ale i přes všechny výhody a usnadnění, které počítače přinášejí, mohou někdy svazovat a zdržovat od různých činností.
Například když na počítači dělám něco do školy, občas neodolám a pustím si video na Youtube. Obhajuji si to tím, že si potřebuji od práce na chvíli odpočinout. Jenže kvůli těmto „odpočinkům“ pak u práce strávím mnohem více času, než jsem původně zamýšlel.
Na druhou stranu počítače pouze nezdržují od práce, ale naopak při ní pomáhají. Stačí pár kliknutí a víte vše třeba o Novém Zélandu...
Chtěla bych žít v druhohorách, protože bych poznala to, co si lidé v naší době jen představují. Dnešní člověk nemá tušení, jak vše mohlo doopravdy probíhat. Kdybych žila s dinosaury, chtěla bych být jeden z těch velkých přežvýkavců. Nebyla bych totiž snadná kořist. Celé dny bych se brodila v nízkých vodách a stromy by mi sloužily jako potrava. Byl by to klidný život. Něco jako když sedíte u televize a zároveň jíte.
Rozhodně bych nechtěla být menší tvor. Velká zvířata mě děsí, takže si dokážu představit, jak nepříjemné a děsivé by to bylo, kdyby na mě zaútočil nějaký velký dinosaurus, kterého ani nezvládnu pojmenovat. Asi by bylo brzy po mně. Neuměla bych žít ve strachu.
Z pohledu člověka je to pro mě a...
Hroch s tygrem na oštěpech s jahodovou omáčkou
Hrocha i s kůží nakrájíme na kostky a napíchneme na oštěp. Tygra zbavíme drápů a přidáme k hrochovi. Poté dáme péct na oheň. Pak dáme jahody do misky a pozveme náčelníka, aby si na ně sednul. Tím nám vznikne jahodová omáčka. Nesmíme ovšem zapomenout zkontrolovat náčelníkovy trenýrky, zda jsou čisté. Nakonec vše smícháme dohromady a podáváme.
Upozornění na závěr: Oštěpy nekousat!
Pavel Bílý, ZŠ Jana Palacha v Kutné Hoře
Ostružiny v listech
Ostružiny uvařte na mírném ohni, než změknou a nebudou jako želé. Pak si připravte kost z divočáka, vydloubejte morek, poslouží vám jako nádoba. Udělejte si jámu, do které necháte spadnout strom. Do ní dejte oheň se spoustou uhlíků...
Černínský palác, jakožto současné sídlo ministra zahraničních věcí, je velmi významná budova, a není vůbec snadné se do něj dostat. Veřejnosti je tato kulturní památka zpřístupněna většinou pouze při Dnech otevřených dveří. Žáci naší školy, tedy Základní školy Žižkov, ale díky zapojení do sítě škol UNESCO dostali zcela unikátní nabídku prohlédnout si reprezentativní prostory České kanceláře UNESCO v Černínském paláci i mimo tyto dny. A tak jsme se vypravili na výlet do Prahy.
Vstávat jsme museli poměrně brzy, abychom chytili ranní vlak, což pro některé z nás vůbec nebylo lehké. Nakonec jsme ale na kutnohorské nádraží dorazili všichni a do paláce jsme se dostali včas.
Než jsme se mohli podívat do samého nitra budov...
Kdysi dávno do jednoho města v naší zemi přijel kupec. Přivezl do města novinku, kterou doposud nikdo neviděl. Byl to nový vynález z daleké země – byl to ZVON. Jakmile se mezi občany města rozkřiklo, že přijel kupec, každý chtěl ten vynález vidět, a to v čele s hejtmanem. Svolali občany na náměstí. Kupec všem zvon ukázal a všichni z něho byli unešeni. Chtěli, aby město zvon od kupce koupilo. Radním města se ale zdál moc drahý. Nabídli lidem, že by pomohla sbírka občanů. Lidé chodili a přispívali na nový vynález. Chtěli mít ve svém městě něco neobvyklého. Za tři dny občané města vybrali potřebnou částku. A radní koupili zvon. Následující den vyzdvihli zvon na místní kostel. Od té doby se ulice kolem města jmenuje Zvonařská...
>>> více...Rád bych vám přiblížil povídku o tom, jak se léčí mlaskavka a srkavka. Rodiče malého Jakuba Sedláčka byli už velice nešťastní. Jejich syn se chová u stolu jako čuník. Neustále mlaská, srká polévku a pití. Zavolají paní Láryfáry a požádají jí o radu. Paní Láryfáry jim zapůjčí čuníka Kvida, který je vzdělaný a u stolu se chová jako na recepci u britské královny Alžběty. Od čuníka se pak Jakub naučil, jak se má správně chovat u stolu.
Martin Apltauer, 4. A,
ZŠ Jana Palacha, Kutná Hora
Byly jednou dvě děti, sourozenci. Dívka se jmenovala Libuška a hoch František. Neměli ve škole žádné kamarády, protože na ně jen žalovali: Paní učitelko, Pepík mi bere gumu! Paní učitelko, Petr na mě vyplazuje jazyk! A tak pořád dokola. Nejčastěji opakovali: Já to na tebe řeknu! Žalovali i doma jeden na druhého. Neustále se hádali, křičeli a žalovali. Jednoho dne došla mamince trpělivost. Zavolala paní Láryfáry a poprosila ji, aby si obě děti pořádně prohlédla a poradila jí. Paní Láryfáry mamince poradila: Ať vám za každé žalování děti odevzdají jednu svou hračku, uvidíte, že to pomůže. Maminka udělala vše, co jí paní poradila. Děti za chvíli v pokoji neměly žádné hračky. Začaly být smutný. Mamince slíbili, že už nikdy žalovat nebudou...
>>> více...Myslíte, že dnešní generace dostatečně čte? Vezmou si děti či dospělí pravidelně knihu do ruky? Právě na podporu čtenářské dovednosti se konal v březnu, který je zasvěcen knihám a čtenářům, dnes již tradiční maraton čtení. Každoročně je věnován nějakému významnému spisovateli či novináři. Loni jsme vzpomínali na Bohumila Hrabala, letos se úcty dostalo Janu Drdovi, který by v dubnu oslavil své sté narozeniny.
V Kutné Hoře tuto akci pořádá kutnohorská městská knihovna. Čtenářského maratonu v jejích prostorách se zúčastnili například Jarmila Dolejší, Božena Šmejkalová, Iveta Vince, Miroslav Štrobl, Taťána Čermáková a mnoho dalších. Čtenáři se v městské knihovně skoro celý den střídali u předčítání knihy Městečko na dlani...